Lidé už si museli zvyknout na to, že ohledy v české společnosti berou vládnoucí elity ve své většině jen na zájmy podnikatelských skupin. A že zájmy lidí, tedy těch normálních, obyčejných lidí, jsou na vedlejší koleji.
Viděl jsem to nejjasněji v televizní debatě bývalých premiérů, která se uskutečnila na ČT24 za mé účasti v pondělí večer. Prakticky jsem byl jediným z pěti bývalých premiérů, kdo se vyjádřil v tom směru, že např. zavedení eura by mělo být v naší zemi až tehdy, když pro to bude většina českých lidí. Když to pro lidi bude výhodné. A to v tuto chvíli není. Podle nedávného průzkumu agentury Median jen 21 % Čechů uvedlo, že by podle nich bylo zavedení eura prospěšné. Nechci mluvit o většinou cinknutých průzkumech, ale je to vlastně zdrcující rána pro současnou vládu a zejména pro administrativu prezidenta.
Opačný názor na prospěšnost přijetí eura mají více než dvě třetiny dotázaných (68 %).
Pokud vezmu za základ hodnocení nedávný průzkum veřejného mínění agentury Ipsos pro ČTK, zveřejněný před dvěma měsíci, pak spokojeno s členstvím Česka v Evropské unii je u nás 47 % respondentů a 44 % je naopak nespokojených. Přes 13 % je s členstvím Česka v Unii podle tohoto průzkumu velmi spokojených a 19 % velmi nespokojených.
Nyní se objevil průzkum agentury STEM, který už říká, že 51 % občanů je s členstvím ČR v EU spokojených. Asi by bylo nevkusné, kdyby se dnes objevilo ve všeobecném nadšení vládních politických elit z 20 let členství republiky v EU něco jiného. Ale vycházejme z toho, že v zásadě polovina českých lidí je v EU spokojena a druhá je buďto nespokojena anebo neví.
Je proto zajímavý už několik měsíců trvající tlak »hradní skupiny« na vládu, aby »něco« udělala s rychlým zavedením eura u nás. Je to vlastně nehoráznost, pokud víme, že více než dvě třetiny lidí u nás jsou proti zavedení eura. A víme také, že pro obyčejné občany ze středně a nízkopříjmových skupin žádná výhoda ze zavedení eura neplyne. Naopak. Kurz koruny je dlouhodobě podhodnocený ve vztahu k euru i ve vztahu k dolaru. A to tak, že to nedávno napsal i seriózní britský tisk. Za této situace a za současného kurzu eura a koruny by znamenalo zavedení eura to, že by lidé přišli o zhruba pětinu svých úspor. Že by se jim snížily reálné mzdy a důchody zhruba o pětinu. Tedy za předpokladu, že by se vycházelo ze současného převodního kurzu eura a koruny (cca 1 : 25) a nikoliv z toho realistického, který se pohybuje někde mezi 18–20 Kč za jedno euro.
Možná, že zájem na zavedení eura u nás mají určité podnikatelské kruhy, kterým by se takto zlevnil jejich vývoz. Jsou to tytéž kruhy, které v roce 2013, v době, kdy se měnily vlády, dotlačily vedení ČNB do tzv. kurzového závazku. To znamenalo, že byl uměle udržován směnný kurz eura a koruny v poměru 1 : 27. To se také více než dva roky dělo. ČNB nechala v té době natisknout pro tento účel více než dva biliony nekrytých korun a směňovala je za eura, aby tento umělý konstrukt udržela. Toto opatření zavedlo Singerovo vedení ČNB a pokračovalo v něm nepochopitelně také Rusnokovo vedení ČNB. Dodnes se ty dva biliony korun někde převalují na finančních trzích a samozřejmě snižují hodnotu české koruny.
Ke snižování hodnoty české koruny přispívá také restriktivní finanční politika vlády, která udržuje vysoké rozpočtové schodky a současně »vyrábí« stagnaci hospodářství. Údaje o meziročním růstu HDP v I. čtvrtletí o 0,4 % jsou velmi, velmi alarmující. A do toho všeho přichází prezident Pavel, který pochopitelně finanční problematice vůbec nerozumí, a udržuje tento umělý problém zavedení eura naživu, jako kdyby republika neměla k řešení mnoho jiných a ještě závažnějších záležitostí.
Jiří Paroubek
Guma dostal takový rozkaz.