Postoje ANO při tvoření krajských vlád v řadě případů vyvolaly mnoho otázek. Především tu základní: Kam vlastně chce směřovat toto hnutí? Jen tvrzení, že po případném vítězství v parlamentních volbách zruší mnohé, nebo snad všechny, zákony, kterými oblažila naše obyvatele pěti (dnes čtyř) koaliční vláda, je skoro málo, protože ho považuji za předčasný předvolební tah. Leccos ovšem lze vysoudit z koalic, které vznikly v některých krajích, kde se Babišovo hnutí uchopilo moci. Chápu, že místo od místa je jiné a má jiné problémy či dokonce odlišné vztahy mezi zdejšími politickými lídry, ale spojování s ODS a jinde zase s SPD a různými protikladnými hnutími ukazuje na neujasněnost programových cílů. Zatím však jde »jen« o kraje a tam se to chápe jinak.
V minulých dnech však sám Andrej Babiš vystoupil s prohlášením, že s komunisty, tedy v tomto případě se skupenstvím STAČILO!, na vládní úrovni spolupracovat nebude, jednoduše řečeno, že jim nenabídne, bude-li sestavovat vládu, nějaké vládní křeslo a tedy koaliční smlouvu. Už při tvorbě některých krajských vlád STAČILO! jeho kolegové obešli, i když využít někde její zastupitele pro spoluvládu by bylo snazší, než vytvářet všelijaké slepence. Namísto toho spolupráci vítězové z ANO nabídli do nynějška ostrakizované SPD. Jak si to vysvětlit?
Že by tím, že STAČILO! se staví proti NATO a pokud by mělo tu sílu prosadit svůj záměr, tak by z Aliance vystoupilo? Že je kritické k Unii? Ale to přece i Okamurova strana. Ona antisystémovost, tak vyzvedávaná, je jen zástěrkou, stejně jako obviňování ze spojení s předlistopadovou KSČ. Lidé, kteří za STAČILO! kandidovali, často ani léta převratu nepamatují, nebo byli příliš mladí, aby v té době něco znamenali. Navíc často nebývají ani členy KSČM. Proč tedy? Ortodoxní marxismus už dávno není ideologií ani komunistů. Ostatně k marxismu se přihlásili také němečtí sociální demokraté a přít se, zda to bylo k »mladému« či pozdějšímu Marxovi, chápu jako hru slov. Babišovo přiznání může mít tedy zcela jiný základ. Jaký však? Pokusme se alespoň naznačit jaký…
Musíme začít mimo ANO. U sociálních demokratů. Za vedení Šmardy se dostala tato strana skoro k nule. Jenže došlo ke změně a do čela SOCDEM, jak se dnes nazývá, byla zvolena Jana Maláčová. K této změně se schylovalo dlouho. Babišovi muselo být jasné, že Maláčová na sjezdu zvítězí, že další kandidáti, kteří by se chtěli stát vůdci, nemohou uspět. Se sociálními demokraty již vládl (Maláčová byla dokonce jeho ministryní sociálních věcí), zná je, ví, že systém ani slovy bořit nemíní, a proto by mohli být daleko důležitějším partnerem ve vládě než SPD, jež je nejen kritikem Unie, ale i NATO. Proto se zřejmě rozhodl SOCDEN napomoci, zvláště když Maláčová se opravdu stala její vůdkyní.
Jak jí však pomoci, aby přestoupila pět procent potřebných ke vstupu do Poslanecké sněmovny? Zatím se mnozí voliči přiklánějí spíše ke STAČILO!, než k sociálním demokratům. Když se však dokáže, že s tímto volebním seskupením nikdo nechce spolupracovat a je tedy pro voliče nezajímavé – hlasy tak vlastně propadají, budou voliči hledat jinou stranu, která by mohla splnit, i když třeba jenom zčásti, jejich cíle. Tou z tohoto hlediska může být právě SOCDEM. Pak se dostane do Sněmovny a může být potenciálním koaličním partnerem ANO.
Prvním krokem tudíž bylo vyřazení STAČILO! z možných jednání o koalici s ANO. Druhým veřejné sdělení, že s komunisty (STAČILO!), vyhraje-li Babiš volby, se nepočítá. Tak je třeba chápat jeho slova. Šlo vlastě o skrytou výzvu pro voliče této strany: Nevolte je, neznamenají nic a to, co slibují, nemohou tedy zajistit. Jsou bez vlivu. My chceme silnější SOCDEM, volte ji!
Jde o promyšlený tah směřující k vyřazení nepohodlné opozice ze hry. Zda vyjde, nevím. Věřím v rozum voličů, kteří chtějí opravdové a ne kosmetické změny. Už to, že zástupci STAČILO! v krajských zastupitelstvech, do nichž byli zvoleni téměř ve všech krajích, a uspěje-li STAČILO! ve volbách do Sněmovny, zde budou moci vyslovit svůj názor, názor statisíců svých voličů, znamená hodně. Konečně je a bude slyšet hlas těch, kteří měli být vyřazeni.
Ve Sněmovně navíc mohou být brzdou pro všelijaké povolební transakce a prosazování antisociálních a antinárodních rozhodnutí. Myslíte snad, že by minulá Babišova vláda, kdyby nemusela brát ohled na názory komunistů, přijala zákony, které byly vstřícné k obyvatelstvu?
Jaroslav Kojzar
PS: Osobně myslím, že cestou k vítězství rozumu a skutečné demokracie, je spojit všechny antifialovské síly a společně v příštích volbách svrhnout vládnoucí koalici, jež naši zemi žene do ztráty suverenity a sociální bídy.
PPS: Jinak si myslím, že vedení STAČILO! by muselo být »na hlavu«, kdyby do Vaší vlády, pane Babiši, šlo.
Babiš je jakožto oligarcha samozřejmě pravičák. Navíc je euroatlantista. Jeho nejpřirozenějším koaličním partnerem je ODS.
Komunisty už jednou kolaborace s Babišem těžce poškodila, teď by to asi nebylo jiné.
PPPS: Vítězství rozumu a skutečné demokracie, jak píšete, by samosebou bylo vítězství komunistů. To známe z historie nejen naší země. Volby za socialismu byla brilantní ukázka nejvyšší formy demokracie. Rád vzpomínám…
Samosebou, budoucnost je v socialismu.
Nebyli to komunisté, kdo v této zemi omezil volnou volební soutěž politických stran. Byli to čeští pravičáci po Mnichovu. Jako první zakázali KSČ. Takže komunistům ani v tomto ohledu nelze nic vyčítat.
I v současnosti se ze strany pravičáků ozývají hlasy volající po omezení demokracie, režim už dokonce koná…
Politika se plácá v bahně bezmocnosti již 30let a Babiš nic nezmění.Komunisté budou stále bojovat proti hnusu který vládne a bude jedinou partají bez kazu a to bude v budoucnu k nezaplacení.