Česko má ve svých rezervách jen 12 tun zlata, šestinu toho, co před třiceti lety. »Ano, chci navýšit postupně zlato v rezervách až na 100 tun,« potvrdil serveru lidovky.cz letošního 17. února guvernér ČNB Aleš Michl. Šlo by tak o nákupy v dnešních cenách za více než 110 miliard korun. Podle čerstvé informace z facebooku ekonoma Lukáše Kovandy se zlaté rezervy zvýšily na 13,5 tuny. Guvernér už úřaduje… Za normálních okolností by toto navyšování jistě vyvolalo jásavý souhlas, ale…
»Kdyby Česká národní banka (ČNB) neprodala bezmála 56 tun žlutého kovu v letech 1997 a 1998, ale až letos (rozuměj v roce 2010), mohla Česká republika na této transakci při zohlednění vývoje kurzu koruny vůči dolaru vydělat podle propočtů Práva o 27 miliard korun víc. Centrální banka tehdy pod vedením guvernéra Josefa Tošovského získala z prodeje zlata jen 16,4 miliardy korun. Zlato se totiž prodávalo za cenu kolem 300 dolarů za trojskou unci (oz; 31,1 gramu). Od konce 90. let ale začala cena zlata růst. S příchodem krize se tento trend ještě zrychlil. Tento týden se cena jedné unce žlutého kovu vyšplhala už nad 1393 dolarů. Během let 1997 až 1998 prodala ČNB naprostou většinu svých zlatých rezerv, celkem 55,78 tuny zlata. ‚Tento prodej vynesl celkově 16,4 miliardy Kč. O prodeji zlata bylo rozhodnuto po zvážení poklesu významu zlata jako rezervního aktiva, dále dlouhodobě klesající ceny zlata a nízkých výnosů z jeho držení,‘ píše se ve výroční zprávě ČNB za rok 1998.« (Zdroj: novinky.cz, 6. 11. 2010.)
Nyní se aktuální cena jedné trojské unce zlata pohybuje na hranici dvou tisíce amerických dolarů, několikrát ji dokonce prolomila.
Shrnuto a podtrženo – za Tošovského jsme prodali zlaté rezervy za 300 USD/trojská unce a za Michla zlato nakupujeme zpět za cenu plus mínus 2000 USD/trojská unce. Čili se ztrátou 1700 dolarů na jedné unci. A to, kdo ví, pro koho? Kde to zlato nakonec skončí?
Jedné věci se mně totiž ani za mák nechce věřit, že by londýnský bankovní Dům Rothschild, jemuž je Česká národní banka striktně podřízena, jen tak z čirého vlastenectví dovolil Michlovi takhle utrácet, resp. aby nakoupené zlato posloužilo jako stabilizační faktor české ekonomiky. To je pitomost non plus ultra, takhle to ve světě financí nechodí. Strýček Rothschild není žádný dobroděj se srdcem na správném místě a já zase nejsem žádný pitomec, abych uvěřil tomu, že Michl kupuje zlato pro moji zemi. Navíc za takovou cenu… A notabene v situaci, kdy katastrofální sucho z roku 1947 je oproti dnešní vyschlé státní kase jedním obrovským mokřadem.
Píšu o tom z toho důvodu, že kdyby se někdo blíže zajímal, proč jsme dneska v takové p*deli, tak tady má jednu z odpovědí. Covid i válka na Ukrajině jsou v tom nevinně…
Jan Čech
Diskuze je uzavřena.