Připravuje vláda podporu šedé ekonomiky?

Vláda navrhuje daňové osvobození tzv. spropitného. Prý s cílem utlumení šedé ekonomiky. Pokud bude návrh schválen, bude skutečnost opačná.

V programovém prohlášení vlády ČR (premiér Andrej Babiš) v rubrice 2. Finance a hospodaření státu, podkapitole Omezíme šedou ekonomiku a zefektivníme výběr daní vláda deklaruje osvobození spropitného od daní z příjmů, a v podkapitole Pomůžeme gastrosektoru a jeho zaměstnancům uvádí: »Dobrovolné spropitné zaměstnancům v gastronomii osvobodíme za definovaných podmínek od odvodů na sociální a zdravotní pojištění a od daně z příjmů. Dýška zaplacená kartou i v hotovosti se tak stanou čistým, oficiálním příjmem zaměstnanců – což zásadně posílí pozici zaměstnanců v gastronomii před úřady, bankami i dalšími institucemi a zrovnoprávní jejich postavení s ostatními zaměstnanci ve službách.«

Za prvé: Vládní prohlášení se má zabývat strategickými hospodářskými záležitostmi a jejich taktickým uskutečňováním ‒ daňový režim spropitného v gastrosektoru není ani jedním z toho. Návrh na osvobození spropitného od daně z příjmů a odvodů zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení není strategickou hospodářskou záležitostí týkající se národního hospodářství, navíc jde o lobbyistický vmetek do vládního prohlášení (a do novelizace zákona o daních z příjmů).

Za druhé: Účelem žádného zvýhodněného daňového a odvodového režimu nemůže být posílení pozice zaměstnanců před úřady, bankami i dalšími institucemi. Daňový systém k takovému lobbyistickému účelu sloužit nemůže. Spropitné je nenárokový příjem a jako takový nemůže mít na rozhodování kupř. banky při posuzování žádosti o půjčku pracovníka v gastronomii žádný vliv; na posílení pozice zaměstnanců v gastronomii před úřady spropitné (ani od daně osvobozené) vůbec žádný vliv mít nemůže.

Důvodem pro osvobození nějakého příjmu může být daňová pomoc vybraným činnostem, osobám ‒ zvýhodněné daňové a odvodové režimy se mají týkat (nezaviněné) negativní zdravotní, sociální situace daňových poplatníků, osvobození má podporovat tvorbu pozitivních externalit, může existovat osvobození z důvodu obecně uznávaného morálního měřítka, může jít o podporu konkrétních společensky potřebných činností (kupř. výkon dobrovolnické služby) atp.

Daňové a odvodové zvýhodnění nemá být zvýhodněním finančních toků nezaznamenaných účetnictvím ‒ jinak je faktickou podporou šedé ekonomiky.

Objevují se tvrzení, že nyní není způsob zdanění spropitného explicitně zákonem upraven, což prý v praxi vede k rozdílným přístupům. Není to pravda. Spropitné je příjmem, který zvyšuje majetek, proto je zdaňovaným předmětem daní z příjmů (z příjmů fyzických, popř. právnických osob). V případě, že ho dostane zaměstnanec, jde o zdanitelný příjem podle § 6 odst. 1 písm. a) bod 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů; je to příjem z pracovněprávního poměru. Pokud ho dostane fyzická osoba-podnikatel (osoba samostatně výdělečně činná), je to příjem ze živnostenského podnikání podle § 7 odst. 1 písm. b) stejného zákona. Pokud jde o příjem právnické osoby, je to zdanitelný příjem podle § 18 odst. 1 písm. a) tohoto zákona. Uvedené příjmy nejsou od daní osvobozeny.

Za třetí: Tvrzení o zrovnoprávnění postavení pracovníků v gastronomii s ostatními zaměstnanci ve službách je nesmysl ‒ o jaké (údajné) zrovnoprávnění by mělo jít, čeho by se takové zrovnoprávnění mělo týkat (?); naopak je nutné se ptát, proč by stejný zvýhodněný daňový a odvodový režim nemělo mít spropitné u holiče, kadeřnice, prodejce…, poskytovatele služeb…, řemeslníka…, ve zdravotnictví… ‒ i u těchto profesí je »spropitné« (dobrovolná peněžní odměna pro poskytovatele služby nad rámec povinné/dohodnuté platby) obvyklé. Přitom v některých případech je takové »nadstandardní« plnění považováno za úplatek (zdravotnictví).

Za čtvrté: Vláda navrhuje osvobození spropitného v části druhé návrhu zákona o evidenci tržeb a o změně některých dalších zákonů, změna zákona o daních z příjmů, PS PČR, T 189/2026, bod 6, § 6 odst. 9 písm. g): »Spropitné ze stravovacích služeb přidělené zaměstnanci vykonávajícímu činnost v provozovně stravovacích služeb, za kterou je poskytování spropitného obvyklé, a to za kalendářní měsíc do výše odpovídající podílu 7 % z měsíčních příjmů ze stravovacích služeb zaměstnavatele a počtu zaměstnanců tohoto zaměstnavatele, kterým bylo za daný kalendářní měsíc přiděleno spropitné ze stravovacích služeb, nebo do výše určené zaměstnavatelem tak, aby úhrn osvobozeného spropitného ze stravovacích služeb zaměstnanců, kteří u něho v daném kalendářním měsíci vykonávají činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti, nepřekročil 7 % z jeho měsíčních příjmů ze stravovacích služeb; spropitným ze stravovacích služeb se pro účely daní z příjmů rozumí spropitné poskytnuté dobrovolně zaměstnavateli zaměstnance v přímé souvislosti s poskytnutím stravovací služby v provozovně stravovacích služeb; provozovnou stravovacích služeb se pro účely daní z příjmů rozumí provozovna podle živnostenského zákona, v níž je provozována stravovací služba spočívající v přípravě a prodeji pokrmů k přímé spotřebě v této provozovně.«

Varovné u uvedeného návrhu je především to, že důvodová zpráva v rozporu se standardem důvodových zpráv k zákonům, které mají vliv na inkaso státního rozpočtu, žádnou kvantifikaci ekonomického vlivu uvedeného daňového a tedy i odvodového osvobození na fiskální příjmy neuvádí. Pouze opakuje floskule o zrovnoprávnění postavení zaměstnanců v gastronomii s ostatními zaměstnanci ve službách, posílení jejich (hospodářské) pozice vůči úřadům, bankám i dalším institucím (příjmem ze spropitného k ničemu takovému nemůže dojít); návrh textu zákona sice hýří slovem »spropitné«, fakticky však půjde o nezdaněnou část příjmů zaměstnavatele.

Závěry: Podle ročních obratů (NACE 55, 56) lze předpokládat, že při osvobození tzv. spropitného od daní z daní z příjmů (15 % u fyzických osob, 21 % u právnických osob), tím i osvobození od sociálního a zdravotního pojistného (součty ze základu u zaměstnanců, OSVČ, odvodů zaměstnavatelů) a s vlivem na inkaso DPH (12 %; část plateb za jídlo bude deklarována jako spropitné), by mohl výpadek celkových příjmů fiskálu dosáhnout dvacet i více miliard korun ročně. Navíc daňový režim osvobozovaných příjmů ze spropitného bude jen obtížně berními úřady spravovatelný.

Gastrofirmy začnou vyplácet maximální možnou částku jako spropitné místo standardního příjmu; zaměstnanci si nepolepší (ostatně současné povzdechy na údajně nízké oficiální příjmy zaměstnanců v tomto sektoru, jsou ‒ při cenách restauračního stravování ‒ prapodivné).

Gastropodnikatelé začnou k cenám stravování důrazně vyžadovat spropitné minimálně ve výši, v jaké bude od daně z příjmů (a odvodů) osvobozeno.

Místo důsledného zdaňování uvedených příjmů (EET 2) chce vláda vytvořit legislativní vmetek formou nesystémové výjimky vedoucí k legalizaci šedého proudu v hospodářství.

Vladimír Pelc