Příklady táhnou, aneb…

Příklady táhnou. Ty pozitivní, ale i ty negativní. To je známá pravda. Příslušníci starší generace si jistě vzpomenou na další přísloví, která osvědčovala svoji pravdivost napříč staletími a navzdory měnící se vládnoucí politické ideologii. Proč o tom píši? Řada těchto přísloví mně probleskla hlavou, když jsem četl některé články v našich masmédiích. Články se týkaly »odvety USA« za tři usmrcené vojáky v Jemenu.

O co se jedná. 28. ledna naše média informovala o úderu bezpilotním prostředkem na americkou jednotku v prostoru mezi Jordánskem a Sýrií. Při tomto incidentu zahynuli tři američtí vojáci a další byli zraněni. Podle našeho tisku americký prezident bezprostředně poté informoval, že útok provedli radikální skupiny podporované Íránem. »Ačkoliv stále shromažďujeme fakta, víme, že to provedly radikální skupiny podporované Íránem, které působí v Iráku a Sýrii. … S odpovědnými zúčtujeme v době a způsobem, který si vybereme,« uvedl v prohlášení americký prezident Biden.

2. února americký ministr obrany L. Austin oznámil, že »americké vojenské síly zasáhly více než 85 cílů, přičemž některá z letadel byly bombardéry dlouhého doletu startující ze Spojených států«. Uvedené cíle byly na území Iráku a Sýrie. Podle předchozích vyjádření J. Bidena a L. Austina je jen otázkou času, kdy údery amerických vojenských sil půjdou i na cíle v Íránu.

V žádném z našich masmédií jsem nečetl nic o tom, na základě jakého mandátu jsou ozbrojené síly USA na Blízkém východě (a nejen tam) a co tam dělají. Nikde jsem nečetl ani zmínku o tom, jak USA, které jsou lídrem NATO, plní přístupovou smlouvu k této organizaci (Washingtonskou smlouvu) která ve svém čl. 1 zavazuje členské státy k tomu, aby respektovaly Chartu OSN: »Smluvní strany se zavazují, jak je uvedeno v Chartě OSN, urovnávat veškeré mezinárodní spory, v nichž mohou být účastny, mírovými prostředky tak, aby nebyl ohrožen mezinárodní mír, bezpečnost a spravedlnost, a zdržet se ve svých mezinárodních vztazích hrozby silou nebo použití síly jakýmkoli způsobem neslučitelným s cíli OSN.« Jak jdou USA příkladem ostatním členským státům NATO? Kdo z našich politiků, od vstupu ČR do NATO, si položil například otázky, proč některé členské státy NATO soustavně porušují tuto přístupovou smlouvu? Jaká může být důvěryhodnost těchto států a této organizace?

Podívejme se na výše uvedený příklad z druhé strany, tedy možný pohled těch států, jichž se přímo dotkly údery vojenskou silou USA a při nichž zemřelo několik desítek občanů těchto států. Tento pohled by mohl vypadat asi následovně: Když vy porušujete vlastní smlouvy, natož Chartu OSN, proč bychom nemohli dělat to samé? Vždyť v Evropě, kde je množství vojenských základen USA, ale i na území samotných USA máme dost vyznavačů naší víry. Ti ve jménu Alláha pomstí naše mrtvé a utlačované věřící. Vždyť prezident Íránu E. Raísí na základě amerických vojenských úderů prohlásil: »Mnohokrát jsme řekli, že nezačneme žádnou válku; ale pokud nás chce utlačovatelská země nebo síla šikanovat, Íránská islámská republika bude důrazně reagovat.«. Prostě – příklady táhnou. Ale v tomto případě může platit také další přísloví: Oko za oko, zub za zub.

Tato přísloví asi nezná mnoho lidí z řad současné mládeže. O tom mimo jiné svědčí i vyjádření ministra zahraničních věcí ČR J. Lipavského. Ten k tomuto incidentu prohlásil: »Situace v regionu Blízkého východu je velmi napjatá, není to jen válka v Gaze, ale také povstalci v Jemenu, kteří narušili námořní trasy, a jsou to opakující se různé druhy dronových raketových útoků, které se tam odehrávají,«. A dále prohlásil: »Riziko je vysoké a je potřeba dělat kroky, které jej mohou snížit. Věřím, že takové odvetné útoky nepovedou k eskalaci, ale naopak mohou vést k tomu, že do budoucna budou takové teroristické útoky v menší míře…«

Možná, že jsem nepochopil hloubku myšlenek tohoto politika a zejména jsem asi nepochopil genialitu jeho diplomatického myšlení, ale budiž mně odpuštěno, nejsem ani diplomat ani ministr zahraničních věcí. Jen mně napadá další pořekadlo, které na rozdíl od těch předchozích zřejmě zná tento ministr velmi dobře: Čí chleba jíš, toho píseň zpívej. Ostatně, toto přísloví pravděpodobně zná většina ministrů ve stávající Vládě ČR.

Vypadá to tak, že se asi máme v blízké budoucnosti na co »těšit«.

Ladislav Petráš