Předvolební doba je tu aneb Začátek pomluv a boje bez rukavic

Začala, jako by proutkem někdo zamával, doba předvolební propagandy. Někdo? Vlastně premiér Fiala ji načal svým součtem úspěchů a vyslovením nesplnitelného slibu o našem vyrovnání životní úrovně po jeho dalších čtyřech letech vládnutí s Německem. Šlo o lež anebo bidenovský překlep? Biden je starý, senilní, ale Fiala má do senility svým věkem ještě daleko. Jak to tedy vnímat?

Souběžně začalo i období pomluv a účelově zpracovávaných informací. Televize se začínají předhánět, kdo koho pozve, aby znehodnotil oponenty. Nejen strany a seskupení, ale i jedince, kteří jsou nějak známí. Do soukolí majícího rozemlít protistranu současné vlády patří ANO s Babišem, SPD, různí zastánci jiných než eurounijních názorů a třeba i pohledu na zbytečné války ve světě, a zvláště pak hnutí STAČILO! a jeho lídryně Kateřina Konečná. Vybraní televizní komentátoři či radikální oponenti skrývající se při svých útocích na sítích za anonymitu dostávají stále více prostoru. Protistrana přitom nedostane prostor na odpověď anebo tak malý, že nemá možnost vysvětlit své protiargumenty a odmítnout denunciace. Prostě pravda je jediná – tečka. Ta naše. Bruselská. Tak to musí pochopit i veřejnost. Cuius regio, eius religion… Pardon… Veritas – pravda.

Všechno se při tom využije. Každý podraz je vhodný. Zpochybní se všechno. Zpochybní se vzdělání, ekonomické aktivity, zdraví, přátelské vztahy, koníčky… Virtuální rány hodné bijců MMA jsou vítány. Proto byl jmenován plukovník z Pavlova štábu tím, jenž nás má napravit.

Jsou tu ovšem i pomluvy. Vyřčené nepravdy, které se šíří rychlostí světla. Stačí tvrdit, že třeba STAČILO! chce vrátit zemi do padesátých let, kolektivizovat myšlení a promítnout k tomu film Bratři. Nebo neustále připomínat kauzu Čapí hnízdo a pokud možno ji neřešit, a tak dát prostor pro další a další osobní útoky na Andreje Babiše. Nebo se pokusit kriminalizovat předsedu Tomio Okamuru za jeho slova o nelegálních migrantech a za kritiku Fialovy vlády pro to, že se nepostavila proti migračnímu paktu a zavázala nás k další bruselské podřízenosti.

Na pomluvy je sice možné reagovat, ale ne každý slyší argumenty, které ji vyvracejí. Šíří se totiž jako šeptanda. Není koho chytnout a tisícům najednou nevysvětlíš, že pravda je jinde. Navíc každé vysvětlování je vlastně pro vysvětlujícího defenzívou. A o to jde. Donutit oponenty fialovské pravice, aby se museli bránit a ztratili tak čas, jenž by bylo možné využít pozitivněji.

Zatím jde ovšem o první vlnu útoků na oponenty. Druhou jsou represe nebo volební podrazy ve stylu třeba korespondenční volby, kdy je dokonce pošlapána Ústava, protože najednou se u jisté skupiny tzv. Čechů nemusí dodržovat volební zákony. A to se smí. Hlasovat totiž už v jejich případě není třeba jednotlivě pod přísným pohledem členů volební komise a po tajném výběru kandidátů za plentou, ale třeba i po úradě s jinými, třeba ani ne občany Česka. Navíc existuje reálná možnost ještě do voleb přijmout zákony o občanství, které rozšíří množství potenciálních voličů na ty, kteří se mohou prokázat tzv. českým původem. Pokud se to ovšem už interním opatřením ministra vnitra nestalo. Podobně jako to kdysi, počátkem devadesátek, udělali ministři Bratinka a Ruml, když řadě desítek šlechtických rodů, z nichž některé byly zbaveny občanství tzv. Benešovými dekrety, vrátili československé občanství a tím vlastně prolomili zmíněné dekrety a umožnili mnohým kolaborujícím rodinám se ucházet o získání majetku, na nějž ztratily svými postoji nárok.

Poškodit politické strany a její představitele, případně další známé opoziční tváře, patří do arsenálu Fialovy pravice. Patří sem i vyhrožování. Příkladem je varování před Ruskem, které má údajně v plánu obsadit svými armádami naši republiku. V tom jsme doslova příkladnými nohsledy bidenovské vládní administrativy, jak ostatně potvrdil v tomto týdnu také ministr Lipavský, když si postěžoval na nevděk, který může následovat po nastoupení Trumpa, ač jsme přec dosud byli nejvěrnějšími spojenci USA.Přečetl jsem si dokonce jedno z posledních prohlášení amerického prezidenta Bidena, jenž válku na Ukrajině zdůvodnil nutností zabránit možnosti Ruska založit novou Varšavskou dohodu. Fantasmagorie senilního amerického vůdce přejímal ovšem Fialův kabinet. Šlo o to, aby mezi obyvatelstvem Česka byl vyvolán pocit ohroženosti a zároveň nenávisti k expanzionistickému Rusku. Vybuzená nenávist může ovšem vyvolat nebezpečné akce, zároveň však odůvodnit zásahy či opatření proti všem, kteří mají jiný názor než současný vládní tým.

Evropa nepotřebuje válku. Potřebovala ji Bidenova administrativa a bruselští válečníci. Tedy také naše vláda. Především premiér Fiala. Ten dokonce agresí Ruska v televizním vystoupení zdůvodnil, proč nebyly plněny předvolební sliby, které svatosvatě slíbil před volbami voličům. Prý vše způsobila válka! To musí lidé pochopit. Jenže – to není naše válka. Rusko je kapitalistická velmoc. Chová se po kapitalisticku. Ctí ho jen to, že se zastává svých lidí a Majdan neudělali jeho lidé. Ten, kdo válku nechce, je prý svině, troll, šváb…, přitom většina obyvatel naší země válku nechce a zdůvodnění, že sliby nebylo kvůli ní možno plnit, pokulhává. Spíš jsme prostředky, jež bylo možné využít pro rodiny s dětmi, pracovní místa, byty pro nízkopříjmové domácnosti, důchodce, platy pro školní personál, atd., vydali za nepotřebná a předražená monstra, jako je F-35, a dnes už prý hledáme náhradu za nevyhovující pandury či za zbraně, jež jsme zdarma poskytli Ukrajině. Takové byly také výsledky koaličního vládnutí a důvody k neplnění předvolebních slibů.

Málokdo dnes věří ve vládní koalici. Průzkum víry (oblíbenosti) se zastavil na třech procentech. Tak málo ještě neměla žádná vláda od vzniku samostatné České republiky. Proto se využívá lží, pomluv, denunciací, historických nepravd, vyvolává se nenávist a vymýšlejí opatření, která by opozici znevážila nebo úplně zničila. Veřejně či přes anonymitu vládních stoupenců na sítích. K tomu zdárně napomáhají mainstreamová média a budou také napomáhat v příštím tři čtvrtě roku. Máme se tedy nač těšit…

Jaroslav Kojzar