Poněkud pokrytecká připomínka 21. 8. 1968 v podání prezidenta republiky

Prezident republiky, generál Petr Pavel, varoval občany České republiky před Ruskem. Učinil tak při každoročním vzpomínkovém aktu před budovou České rozhlasu. Nemáme si prý nechat vnutit, že s Ruskem by nám bylo lépe. Z Pavlových slov není zcela zřejmé, co nám vlastně chtěl říci. Domnívá se snad, že v České republice existuje početná skupina občanů, která vážně uvažuje o odklonu od současné podoby Evropské unie a o příklon k Ruské federaci? Pokud jde o EU, tak tuto myšlenku jistě sdílí nemalý počet Čechů, Moravanů a Slezanů nespokojených s nedemokratickou, běžnému občanu vzdálenou a silně byrokratickou unií, která si přisvojuje stále více kompetencí a moci nad národními státy. Ty se rychle stávají pouhými guberniemi nadstátního celku.

Spojování tohoto odporu k Evropské unii s příklonem k Rusku je však falešný narativ. Ten na naši politickou scénu vnesli fanatičtí obhájci nynější zelené, levicově progresivistické unie a zneužívají jej jako prostředek k dehonestaci svých názorových odpůrců. Zkrátka nelíbí se ti politika EU, jsi proruský. Z prezidentových slov se zdá, že sami propagátoři těchto primitivních a zkratkovitých myšlenkových pochodů jim začali věřit. Realita je ale úplně jiná. Žádná aspoň trochu relevantní politická síla v České republice nehlásá nic, co by někoho mohlo opravňovat k závěru, že usiluje o blízké sepětí s Ruskou federací.

Ale možná to Pavel myslel tak, že máme udržovat a posilovat nepřátelské vztahy k Rusku, tak jak se je podařilo nastavit současné vládě. Prostě zpátky k normálním vztahům ani krok. Je tu ale jeden problém. Totiž bilaterální smlouva mezi Českou republikou a Ruskou federací o přátelských vztazích a spolupráci z roku 1996. Tu nikdo nezrušil a je pro obě země právně závazná. A to na rozdíl od občasných výkřiků politiků na obou stranách o tom, jak moc velkým nepřítelem druhá strana je. Je načase, aby se zejména naše politika vůči Rusku vrátila do rozumných kolejí, a hlavně myslela především na zájmy českých občanů a firem a nikoli někoho úplně jiného. Kromě jiného by to znamenalo jednat podle práva, tedy chovat se jako právní stát.

Prezident na pietním aktu obšťastnil veřejný prostor ještě jedním nepochopitelným výrokem. Dnešní Rusko se prý neliší od Sovětského svazu. To snad znamená, že Petr Pavel uplynulých 33 let spal? Že si nevšiml obrovské proměny, kterou Rusko prošlo? A to od jelcinovského chaosu a oslabení v devadesátých letech k putinovskému budování sebevědomé a své zájmy hájící Ruské federace? Nevšiml si, že v Rusku už dávno nevládne komunistická strana, ale na základě voleb ustavená vláda? Ano, z hlediska našich standardů je Rusko stále autoritářský systém se silně centralizovaným řízením ekonomiky a politiky. Ale Sovětský svaz to opravdu není. To z nás, pane prezidente, nedělejte hlupáky. A ani ze sebe.

Václav Musílek, předseda pražské organizace Trikolory