80. léta 20. století v Československu končila seriálem Rodáci. TV JOJ seriál uvádí takto: »Přežili válku a teď někteří nevědí, jak naložit se svým životem. Válečné i poválečné osudy lidí v malém jihomoravském městečku podle románů Jaroslava Matějky. Mladý Petr Vitásek z jihomoravského městečka Radeč je prostořeký idealista, který má rád pití a děvčata. Po konfliktu s kolaborantským profesorem je vyloučen z gymnázia a přidá se k partyzánům. V přestřelce je raněný. Po válce se stane v Brně redaktorem komunistických novin.«
Ivan Bartoš je mladý, má jistě rád pití a děvčata, ale rozhodně není idealista. Jinak by nepodporoval vládu spojenou s organizovaným zločinem:
- Dozimetr – uzavřena koaliční smlouva se STAN
- Stoka – uzavřena koaliční smlouva o účasti Pirátů v demoliční vládě
A to se do Sněmovny dostali dezinformačně, když napodobovali nápad bývalého komunisty a Zemanova lobbisty Šloufa s autobusem. Nikoliv Zemák, ale Tuzemák.
Z hesla »Pusťte nás na ně« se stala rekorytizace a někteří ze strany, která se čtyřmi poslanci má tři ministry, jdou ještě dál. Např. pirátka Komrsková nebo Rakušanův náměstek Kolařík. Hlava politické sekty Rakušan prostě na náměstky nemá štěstí. Tohle by se na Ukrajině nestalo. Ivan Bartoš to ví, ale k partyzánům bojujícím proti korupci se už nepřidá. Pasivita v politice, to je to, co jeho voliči oceňují, ale demokratické volby jsou založeny na plnění slibů. Udělá tedy už někdo něco s tou korupcí?
Jan Klán