Panoptikum

Vskutku svěží, ledva dospělý jarní větřík rozpustile vane po starobylých chodbách Pražského hradu. Kmeti mají slet. Dvaaosmdesátiletý Petr Pithart a pětaosmdesátiletý Karel Schwarzenberg. Oba čerství to externí poradci hlavy státu (že jich den za dnem ale přibývá, co?). Čerství ve smyslu noví, jinak jsou tak prošlí, že ani Kaufland v mimořádné akci by se je neodvážil prodávat. Divím se, že nezakročí ۛ»hygiena«, však je to o zdraví (o naše), tohle pustit do volného »prodeje«. Když nemám na pořádné jídlo, ještě neznamená, že nutně musím sežrat všechno. Nedej Bože, aby se TO dostalo k dětem.

Ten, co slyší trávu růst a spící kníže. Atraktivní sestava ve společnosti dalších sboristů – Michala Žantovského a Petra Koláře st., jenž jim na dálku bude šéfovat. Po Hvížďalovsku dálkově vyslýchat, dalo by se metaforizovat…, ovšem pokud zrovna Pithart nebude poslouchat trávu a kníže nebude v limbu. A propo – Karel Hvížďala – i toho bych bral. Osmdesát jedna je věk věkům kolegů úměrný, za pokec s Havlem dokonce obdržel nejednu mezinárodní cenu, čili kontinuita prokázána… na Hrad s ním taky.

S jistou nadsázkou by se dalo říct, že Hrádeček se vrací na Hrad. Duchem svých pohrobků – Pitharta, Schwarzenberga a Žantovského (tomu je 74 – na juniorskou soupisku by se už rovněž nevešel…).

A toho Hvížďalu zvažte, generále. Je psavý, šiknul by se vám. Ještě je volný Uhde (86), kdyby snad bylo doplnění onoho externího »zboru povereníkov« žádoucí vzhledem k těžké, přetěžké mezinárodně politické situaci.

Desítku hned na první dobrou trefil jeden z diskutujících na novinky.cz: »U Khárla bude muset být stále někdo ve střehu, aby v půlce věty neusnul, a Pitharta nebrat nikam do zahrady, aby zase neslyšel trávu růst. Ale jinak dobré panoptikum…«

Že si tyhle pradědečky vzal pod patronát zrovna starší z Kolářů, to má svoji logickou příčinu. Toho debatéra z novinek s tím panoptikem jsem necitoval jen tak nahodile. Panoptikum je podle slovníku synonym »sbírka zajímavých předmětů, rarit (např. voskových figur)«.

Rarity jsou a voskoví skoro už taky a kdo jiný by je měl oprašovat, než ten, který tu teď horlivě dokončuje odkaz Václava Havla a jeho již téměř voskových pohrobků. Havel tu po sobě zanechal ZRADU, ale »nedozradil« ji do konce. To je teď na Kolářovi, aby se ten dosud skrytý, nefalšovaný protektorátní odkaz Havlovy rodiny dostal v relevantním výkladu z tehdejších Barrandovských ateliérů, kde se za přítomnosti rodiny a pohlavárů kul, do školních učebnic dějepisu. K tomu mu dopomáhej Pithart, Schwarzenberg, Žantovský a spol. Radu Vacátka na vás, na tohle Panoptikum Města pražského.

PS:

O prezidenta Pavla, chcete-li o nějaké jeho poradce, vůbec nejde, to jen abychom si rozuměli… Ve hře jsou »dny zrady«, děsivější než ty mnichovské.