Pan Vajíčko na prvním velitelském shromáždění jako vrchní velitel

Byla to velká premiéra. Pan Vajíčko vystupoval na velitelském shromáždění poprvé v roli nejvrchnějšího z vrchních velitelů ozbrojených sil České republiky. Nevíme, jaký to byl pro něj pocit, ani on, ani Augusto Pinochet se jako mužové síly se svými pocity v takových situacích tisku nesvěřovali. Oba se v první linii snažili přece bránit demokracii. Pražský vojenský sabat sice nepředstavil plán vnitřní obrany, ale česká veřejnost měla možnost nahlédnout do způsobu uvažování o zajištění obranyschopnostmi proti zemím, které by podle prezidenta mohly ohrozit to, co ještě zbylo funkční ze socialistického státu rozkradeného ochránci demokracie.

Stréc Pepin vyučený obuvník neslyšící na slovo mír a takto také obdivovatel STANbáby upozornil míšenku Apanači, svou nadřízenou, na nebezpečí války: »Ministrová, hrozí nám jaderná válka! Tohle kdyby slyšel hejtmam Tonser, co je dnes trafikantem v Litvě, tak vás pleští šavlí a zařve na vás: Jebem vám čurce nadrobno!« »Není to, strýcu Jožine, krása, jaderná válka?« Kontrovala mu míšenka Apanači.

»Strýčku, vy jste tak chytrý, že byste měl být policajtem. Já už jednoho prezidenta měla.« Pokračovala Apanači bezpečnostní dialog. »Kerá pak vy ste asi osoba, ministrová, že to můžete tak dovolit? Podle spisku páně Batisty z Vojenskýho zpravodajství byste si měla omévat přirození vlažnó vodó anebo se pohybovat na zdravým vzduchu.« Opáčil Pepin a pokračoval: »Víte jak nejlépe zajistit naši obranyschopnost, darujeme naše zbraně do zahraničí a ANO, bude líp! To je lepší než si koupit medvídka mývala.«

Inu, »České voják opět slavně zvítězil, pravda!« Jak je to v tom příběhu, kde tři mladí osobní strážci z Útvaru ochrany ústavních činitelů Policie ČR soutěžili, co je nejsilnější. Jeden napsal, že je to víno, druhý, že je to král. Třetí, Žid, asi Netanjahu, napsal, že »silnější jsou ženy, ale nade vším vítězí pravda. Což není veliký ten, který všechno stvořil, veliká pravda a silnější než všechno?« (3 Ezd 4,34) »A pravda trvá a sílí, žije a prosadí se na věky věků!« (3 Ezd 4, 38). Když si ten třetí člen prezidentovy ochranky měl říci o svou odměnu, připomněl panu Vajíčku slib, že má přestěhovat velvyslanectví do Jeruzaléma.

Jan Klán