Na rozdíl od armádního generála v křesle české hlavy státu (1616), Adolf Hitler (1918) dosáhl jen hodnosti svobodníka. Byl však vyznamenán za statečnost. Dá se proto říct, že byl také celý život v první linii.
Také jako pan Vajíčko napsal jen jednu knihu. A hned jeho první kniha byla o jeho boji, jako v případě pana Vajíčka, a měla také černý přebal. Konečně i on byl hlavou státu a národ si jej vyvolil v době těžké krize, kdy bylo třeba bojovat proti demokracii za lepší demokracii.
I Adolf Hitler se obklopil zbrojaři a i on plédoval za silnou armádu. Krátce po úplném převzetí moci, kdy v roce 1934 zemřela formální hlava Německé republiky polní maršál Paul Ludwig Hans Anton von Beneckendorff und von Hindenburg a s ní i demokracie, prosadil v Německu obnovení branné povinnosti. Vlastně stalo se to zhruba do roka, co jej německý lid provolal říšským kancléřem.
Zdá se tedy, že Prozřetelnost na území Svaté říše římské národa německého se v čase posunula na Východ. Jak jinak, když plán na obnovení branné povinnosti a návrat k masovosti národa podporuje i pan Fejs Bůček. Ten je veřejně přesvědčen o podřadnosti některých ras a válku národu přeje. Inu, malý český člověk by rád do další Velké války.
Jan Klán
Určitý rozdíl nicméně existuje. Hitler byl opravdu vůdce, zatímco Guma je jen dosazená figurka.
Dobře napsaný postřeh pana Klána.
Od válečného štváče Pavla očekávám v další době jen to nejhorší. Češi se od něj mají na co těšit. Válečný štváč nám o tom jistě nechá zase sepsat nějakou svou knihu.