Spisovatel, za jehož vlast je počítáno Mexiko a při tom zřejmě byl Němec, který se účastnil revolučního pokusu Bavorské republiky rad a musel uprchnout po porážce revolucionářů do zahraničí, aby se už domů nevrátil, se jmenoval Ret Marut. Jeho geniální knihy však byly podepsány jiným jménem – Bruno Traven.
Dovolil jsem si dnes z jeho dvou knihy zopakovat dvě myšlenky, které, alespoň se domnívám, jsou velmi aktuální:
»…války, které se vedou za svobodu, za nezávislost a za demokracii, jsou vždycky podezřelé.« (Loď mrtvých, s. 36).
»Už dávno nevládne lidem a světu ten, kdo má největší armádu, nejlepší děla a nejvíce letadel, nýbrž ovládá je ten, kdo ovládl naftu. Co může dnes dělat nejlepší vojevůdce, odmítne-li pan Collins dodat naftu?« (Bílá růže, s. 126).
Pana Collinse pochopitelně neznám. Je to literární postava. Mohl by se ve skutečnosti jmenovat třeba, třeba… Trump? Přeložíme-li si například toto slovo do češtiny, pak obyčejně napíšeme trumf? Podle slovníku lze ho do češtiny přeložit také jako přetrumfnout. Ve spojení trump up znamená pak zinscenovat, tedy vymyslet si obvinění. A jsme doma. Opravdu slovo Trump se do Travenova textu hodí. Jenže nejen do jeho textu. Ale to už jsme přeskočili Marutovo-Travenovo dvacáté století a ocitli se rovnýma nohama v tom našem jedenadvacátém, kdy měl vládnout klid, mír a svět se měl zabývat takovými vedlejšími záležitostmi jako udržitelný rozvoj a jak nahradit ropu za elektřinu z jádra či přehrad nebo z jiných obnovitelných zdrojů. Evropská unie dokonce začala vymýšlet takové hlouposti, jako je uhlíková daň, jež se má týkat každého domu či vyhlašování obchodních válek těm, kteří jsou schopni nám dodávat levně a rychle, my se podřizujeme, a proto raději platíme víc těm, co nám dodávají dráže a pomaleji.
Jenže pan Collins vládne těžním věžím. Pan Collins tím vládne letadlům a tankům. Bez nafty (ropy) pana Collinse se nebude válčit. Bohužel pan Collins ještě neovládl všechna dostupná naftová (ropná) pole a to, co má doma, brzy nebude stačit nejen pro vojáky, ale také pro prostého Američana, který si bez auta už život představit neumí. A prostý Američan je volič. Bude volit toho, kdo mu zajistí levnější benzin, naftu, plyn, energii pro to, aby mohl pracovat a vydělávat dolary. Tady je důvod, proč Spojené státy si vydržují největší armádu světa, která to musí zabezpečit. Také vojáci, jak vědí jejich političtí šéfové, potřebují benzin a naftu, protože elektrovozy mají své mouchy a v poli se těžko najdou rozvodné sítě. Kde pak nabít akumulátory jejich vozidel, když elektřinou se zatím nelze předzásobit a ani rozvážet ji v cisternách? Pan Collins to ví a podle toho jedná.
Pan Collins? Nikoli. Už dost! Pan Trump, muž, na nějž se hodí dávné nomen omen (jméno znamení), prezident Spojených států, jehož jméno, přeložíme-li si ho, je trumf. Když však ho použijeme v ustáleném spojení trump up, znamená zinscenovat, tedyvymyslet si obvinění.
Najednou jsme doma.
Proč myslíte, že musel padnout Saddámův Irák, Kaddáfího prosperující Libye, Asadova Sýrie, proč venezuelský prezident Maduro byl pirátsky unesen do USA a hned začala privatizace nalezišť, proč tolik zájmu o Kanadu a Grónsko, kde jsou velké zásoby ropy pod zmrzlou zemí, proč v těchto dnech byl podniknut teroristický útok na Írán? Všude se našlo zdůvodnění pro vstup do zmíněných zemí. Prý šlo a jde o nedodržování tzv. lidských práv, vyřešení národnostních rozbrojů, zajištění občanské svobody, demokracie, potrestání diktátorského režimů. Byly ovšem i státy, které se podřídily dobrovolně anebo pro to měly jiný důvod. Mám na mysli Kuvajt, Spojené arabské emiráty, Bahrajn, Katar, Oman, Saúdskou Arábii, i když u některých to také s lidskými právy pokulhává. Tam to však nevadí. Podělily se totiž o ropu. Ty druhé byly rozbombardovány, napadeny, obsazeny a svobodou se jim stalo dokonce i právo šaría. A dál? Co dál? Že je tam pro mnohé hůře, než před osvobozeneckou akcí? To je daň za svobodu! Hlavně, že pan Collins, pardon, už jen Trump, bude spokojen a svět mu bude klečet u nohou. Jeho vojáci budou mít totiž palivo pro své letadlové lodě, tanky a bojová vozidla námořní pěchoty. Ale hlavně: Americký volič, bude mít levný benzin do svých automobilů a to je společně s vlastnictvím zbraní je největší vymožeností svobodného amerického voliče. Ten pak zajisté dá znovu svůj hlas panu Collinsovi, pardon, Donaldu Trumpovi a jeho politické straně, straně Republikánů.
Jaroslav Kojzar

Marxisticky uvědomělý soudruh rozděluje války o zdroje surovin na ty imperialistické a útočné v případě USA a obranných v případě snahy Ruska o Donbas.
Je to tak ,USA mají strašný strach z nedostatku ropy.Tady je možnost položit USA na lopatky.
Soudruhu Kojzare, už běžte fakt do starého železa. Vaše mantry a floskule o naftě už dávno neplatí.
1. USA je čistým vývozcem ropy. Je tedy soběstačná a teď, když vrátila Venezuelu zpět na cestu kapitalistické prosperity, má celý americký kontinent ropy dost a dost.
2. Opravdovou krví dnešní ekonomiky už zdaleka není ropa ale čipy a další elektronika pro vývoj AI.
3. Írán už se sám přiznal, že má 460 kilogramů na 60 procent obohaceného uranu, ze kterých by vyrobil 11 atomových zbraní.
Takže vaše rádoby eseje o naftě si strčte, víte kam.
Myslel jsem, pane Brázdo, že USA vyhlásily, že žádné jaderné zbraně nemají (bylo to loni po té krátké válce s Íránem), že vše bylo zničeno. Tak jak to je?
Jakékoli zabíjení a výroba zbraní jsou pro mě jako pro matku něčím hrozivým. Ale proč by jeden stát mohl mít jaderný program a druhý ne?
To je pravda. Proč např. Rusko odpírá jaderné zbraně Ukrajině ?