Určitě nikdo nebude zpochybňovat, že pan Vajíčko jako náčelník Generálního štábu byl neschopný. Nechal poklesnout počet vojáků, a to v situaci, kdy bylo peněz dost a ministerstvo obrany, útoku a útěku je ani nestíhalo utrácet. Musel být tedy odvolán a v první linii povýšen do centrály NATO.
Dnes je pan Vajíčko vrchním velitelem ozbrojených sil a může se tedy věnovat tomu, co dělal celý život: radit ostatním. Jako vrchní velitel ozbrojených sil je nadřízeným všech vojáků, tedy i KoStraKo Foltýnovi. Oba dva jsou stále vázání přísahou vojáka, kde jedna z vět přísahy zní:
Svědomitě se budu učit ovládat vojenskou techniku a zbraně, připravovat se k obraně České republiky a budu ji bránit proti vnějšímu napadení.
Anděl pravdy Foltýn však zemi proti vnějšímu napadení zemi nebrání. Hledá vnitřního nepřítele, jak sám přiznává, chová se tedy jako policejní plukovník. Neměl by pan Vajíčko usilovat o to, aby vojáci dělali to, na co přísahali? Neslušela by Hauptwahrführerovi z ÚV spíše funkce prezidenta Interpolu? Předsedu Vojenského výboru jsme už měli.
Jan Klán