Smutné výročí obsazení Československa nám opět připomnělo, co se může stát pokud… Pokud se nebudeme schopni poučit z historických chyb. Pokud si včas neuvědomíme, že se historie opakuje. Pokud si nebudeme důrazně připomínat, kdo nás zradil a kdo nám rozhodně nepomůže. Pokud budeme lhostejní a budeme přehlížet to, co bychom přehlížet neměli. Pokud nebudeme schopni ctít naše státní barvy. Pokud zapomeneme na to, že jsme Češi a také Slované…
Okupace a nacistické řádění si vyžádalo 360 000 zavražděných Čechoslováků. Hrozné období, po kterém jsme doufali, že nacismus už se nikdy nevrátí. Poválečný režim nás odklonil od Západu a další okupace v roce 1968 nám znovu dokázala, že Západ nám nepomůže, pokud z toho nebude profitovat. Přesto, či právě proto došlo po roce 1989 k procesu, který mnoho lidí chápe jako řízenou destrukci naší země. A mnoho lidí pochopilo, že Západ nás opět ohrozil. Jak a čím?
Dle pochybností mnoha občanů České republiky nejsme ve vlastní zemi doma. A myslí si to na základě mnoha osobních zkušeností. Co nám vadí? Vadí nám modrožluté vlajky na našich budovách (i ty unijní). Vadí nám chování značné části zejména nově příchozích Ukrajinců. Vadí nám, že nepotřební Ukrajinci dostávají více než potřebné skupiny našich občanů, například maminky samoživitelky. České maminky nemohou sehnat místo ve školce pro své děti. Proč? A proč nemusí ukrajinská auta na technickou a na naše řidiče je připraven bič v podobě emisní policie? A další…
Není těžké pochopit, že se naši lidé cítí být opět okupováni. Jako kdybychom již neměli těch okupací dost. A obava z dalšího nacismu? Je na místě, ptám se? Obzvláště když víme, že Ukrajina má s nacismem historický problém? Pouze historický nebo i současný? Země, která pojmenovává ulice po nacistických zrůdách, má evidentně otázku nacismu nevyřešenou, a nezapomeňme na pluk Azov, který je také často označován za nacistický. Je toho málo? Nebo je lepší se zeptat, zda toho už není moc? Proč má zbytek světa trpět za komika, který kandidoval na prezidenta s příslibem míru, ale doručil své zemi válku?
Co s tím? Příčinu známe. Stejná jako v historii. Západ! Vydržme a snad se na podzim dočkáme konce fialové hrůzovlády. Nebojme se říkat pravdu, je stále silnější a vyhraje. Doufejme v konec Evropské unie. Nepřistupujme na militantní hry některých našich zaměstnanců. Zbraně je nutné zahodit, a ne je vyrábět. Případně je použít na ochranu. Třeba před migračním násilím! K výročí okupace Československa nacistickým Německem říkám pryč s nacismem! I tím současným. A zastavme další blížící se okupaci, která se chystá s Migračním paktem! Tohle je naše země, náš DOMOV.
David Tygr Ploc, předseda strany DOMOV