V životě jsou chvíle, kdy se musíme zastavit. Důležitých důvodů k takovému zastavení je několik. Nutnost se zamyslet, změnit některé věci, uvědomit si důležitost konkrétních lidí či postojů a samozřejmě i potřeba vyjádřit své pocity. Dnešní tygří středa nebude ostrá, bude poděkováním a projevem úcty těm, kteří bohužel již dobojovali…
Na letošní podzim budeme vzpomínat s pocitem ztráty výjimečných lidí. Přátel, kteří šli s námi na naší cestě za svobodou. Opustili nás hned dva zakládající členové spolku Nespokojení. Česká strana národně sociální, která je jedním z pilířů levicového spolku, přišla o výrazné osobnosti české politiky. Jaroslav Král a Jaroslav Dvořák byli nejen inteligentní bojovníci s ohněm svobody v srdci, ale byli to i přátelé, které jsem vždy velmi rád viděl. Čas s nimi strávený, byl přínosem nejen pro mě, ale předpokládám i pro ostatní členy našeho spolku.
Jaroslav Král byl od mládí členem ČSNS, pak přešel s velkou vlnou národních socialistů do ČSSD, tedy té původní (dnes tuto nejstarší politickou značku převzala předsedkyně někdejší České suverenity Jana Volfová), v roce 2011 ji opustil, aby se začal věnovat sjednocení tehdy roztříštěné ČSNS. Jak jsem tohoto velmi inteligentního právníka vnímal já? Byl charizmatickou osobností a vždy jednal se skvělým klidem, přestože si dobře uvědomoval, že se naše krásná Česká republika řítí do pekel. Jeho zkušený nadhled a velmi pragmaticky zvážené názory dokazovaly jeho politickou vyzrálost podobnou té, kterou vídám například u Jiřího Paroubka.
Jaroslav Dvořák byl expertem na zahraniční politiku, a byl vždy plný pozitivní energie, kterou nám svým přátelským přístupem dodával. Jeho politické znalosti byly výjimečné s ohledem na jeho schopnost vysvětlit příčiny konkrétních politických krizí v historických souvislostech. Byl nadšený projektem BRICS, který jak již víme, bude tou pravou cestou prosperity a spravedlivého multipolárního řádu. Jarda byl člověk, u kterého jsem již po prvním setkání věděl, že spolupráce bude oboustranně přínosná. Člověk, který měl vždy a pro každého upřímný úsměv, kterým nastavil tu správnou atmosféru při jakémkoli setkání.
Ztratili jsme dva spolubojovníky, kteří budou nenahraditelní. Byli nadšeni pro správnou věc a svými postoji a prací nám pomohli vytvořit levicový projekt, který rozhodně má potenciál úspěchu. A my máme povinnost pokračovat a dokončit to, s čím nám oba Jardové velmi výrazně pomohli. Takové lidi bychom potřebovali v Poslanecké sněmovně, na místo těch prozápadních zaprodaných loutek. Děkuji vám, pánové, nejen za sebe, ale i za celý spolek Nespokojení. Za vaše přátelství, za vaše názory, za vaši práci. A věřte, že budeme v naší společné práci pokračovat. Pro vás i pro naši zem.
Pánové, oba patříte do politického nebe, ze kterého nám budete, jak doufám, držet palce. A možná vás poprosím za všechny, kteří jdou s námi proti zlu, držte nám tam místo. Pro případ, že se nám naše věc nepovede. Určitě se jednoho dne opět setkáme, ale nebude tak brzo, protože my i zá vás budeme bojovat dál. Takže na shledanou, ale …ne hned.
David Tygr Ploc, předseda strany DOMOV