Osmdesát let od vylodění v Normandii

Osmdesát let si přímo říká o ‚pořádnou oslavu‘. U zdravého člověka to bývá vysněná meta, i když mnozí z nás ji už překročili. U události je tomu jinak. U osmdesátky to bývá, abych tak řekl, začíná doba počátku zapomínání. Jsou ovšem události, které se budou připomínat i poté, i když nemohu odhadnout, kdy nastane i tomu konec. Pak nastává už jen doba pro historiky či propagandu. Do takového bodu se dnes dostalo i vylodění v Normandii, akce s krycím názvem Overlord (kódové označení Neptun, pozdější bylo ono Den D). Dneškem tedy uplynulo osmdesát let od této události, která beze sporu urychlila konec Druhé světové války, jedné z nejkrutějších v dějinách, tím, že nacistická Třetí říše mohla být rychleji poražena a v Evropě mohl nastat mír.

Tehdy, 6. června, v den, který, pokud jde o počasí, nebyl vůbec dobrý, v Normandii, v úseku, který nepřítel, velení nacistického wehrmachtu, nepředpokládal, se vylodilo z téměř pěti tisíc plavidel doprovázeno skoro třemi sty minolovkami, sto šedesát tisíc vojáků, aby postupně během dalších dvaceti dnů se výsadek rozrostl na skoro devět set tisíc. Byla to vojenská operace, jakou svět ještě nepamatoval. Jejím výsledkem bylo proražení německé obrany, i když za cenu – jen v prvních dnech – smrti desetitisíc mužů. Nacisté se však konečně ocitli v Evropě kleštích.

Dnes se píše o rozhodující akci 2. světové války. Jenže nebýt bitev u Moskvy, Stalingradu či Kurska nedošlo by ani na operaci Overlord.

Nebyl jsem v místech vylodění, ale četl jsem knihu Ray Lamberta, tehdy mladého zdravotníka z první linie. Otevřená pláž vyloďujících vojáků neskýtala možnost úkrytu a na břehu nacisté z Atlantického valu chráněni betonem měli snadné terče. Naštěstí chybné německé štábní rozhodnutí připisované osobně Hitlerovi shromáždilo hlavní síly wehrmachtu kdesi u Cherbourgu. Nebýt však veliké pomoci francouzského podzemí vedeného komunisty, které dokázalo narušit vlakové cesty, poškozovat mosty, zřejmě by výsledek operace byl přece jen na vážkách.

Dnes se v těchto místech schází západní ‚elita‘ včetně prezidenta Bidena. Budou zde všichni tehdejší spojenci, včetně Němců – tehdejších nespojenců, jen Rusko a Bělorusko nebude zastoupeno. Prý, alespoň jsem se dočetl v tisku, byl pozván také Vladimír Putin. Nepřijede však. Nedivím se, když kolem jeho osoby byla udělána obžalovací show a na Rusko míří, a to i před současným konfliktem, západní zbraně. Sice ona žaloba je hloupost, ale věřte ještě ‚hloupějším‘, kteří by se přece jen mohli pokusit naplnit rozhodnutí soudců. A soudci, jak známo, jsou významnou součástí Deep Statu, který velí sám sobě a nazývá to neúplatností, ale zkuste jim sáhnout na peníze.

Osobně si opravdu myslím, že by na této slavnosti neměl být nikdo, kdo svými postoji narušuje mírové poslání, s nímž šli tehdejší anglo-americko-francouzsko-kanadští vojáci na tamější pláži na smrt a jejichž cílem bylo porážka hrůzného nacismu a přivedení míru do Evropy. Ale chtěli-li bychom postupovat stejně, pak ono vyčlenění by se týkalo více zemí, než Ruska.

Nicméně ‚operace Overlord‘ byla jedna z rozhodujících vojenských akcí 2. světové války, které napomohly k ukončení války, jež se netýkala jen Evropy, ale vlastně celého světa, i když rozhodující bitvy probíhaly v Evropě. K vylodění došlo oproti očekávání později, než předpokládali východní spojenci. Nejen kvůli počasí, jež v květnu neumožnilo vylodění, ale beze sporu i pro určité politické důvody. Pro účastníky východní fronty však bylo i tak velkým darem. Nacisté museli najednou čelit dalšímu nepříteli, který se blížil k hranicím Německa a stáhnout některé své síly na západ. Tisíciletá říše se ocitla v kleštích. Její generály už nestrašil jenom jih Itálie a stále aktivnější Balkán, ale ohrožení, které se mělo vbrzku týkat i jejich vlastních hranic.

Velitel invazních vojsk, generál Eisenhower se touto akcí postavil do řady největších vojevůdců v historii lidstva. Jeho tehdejší postoje, později sice poněkud poplatné americkým jestřábům, v té době byly však jednoznačně promírové a vedeny přesvědčením, že do Evropy přináší se svými vojáky mír a klid. Na tom, že se to nepodařilo, nenese vinu on. Stejně ani Žukov, Rokossovskij nebo Montgomery, ale válekchtiví výrobci zbraní a jejich vyslanci ve vládách Evropy a světa. Dokud toto lidé nepochopí, do té doby se budou muset obávat o budoucnost.

Také dnes se politici snaží, aby slovo mír bylo zapomenuto. Alespoň pokud jde o české představitele. Fotografie premiéra Fialy a ministryně Černochové ve válečnickém tričku si ani nezaslouží komentáře.

Operace Overlord byla jedním z významných kroků k porážce režimu, který chtěl vládnout světu, významným krokem k míru. To bychom stále měli mít na paměti, ale jsme schopni tuto samozřejmou pravdu pochopit? Musí se všechno řešit válkami a rozdělováním světa na ‚naše‘ a ty druhé? A vůbec, kdo tvrdí, že všechno vyřeší válka? Ani ta ‚druhá světová‘ nedokázala vyřešit vzniklé problémy. Jen pochopení a snaha mírovými prostředky řešit situace jsou řešením. Ale mají na to současní vůdci světa, Evropy a Česka? Bojím se, že ti ne.

Já bych si vůbec nepřál, aby naše děti a vnuci museli na rozdíl od nich za jejich světovládné touhy či pro zisk výrobců zbraní umírat.

Jaroslav Kojzar