Diskuse k České inspekci životního prostředí (ČIŽP), kterou uspořádala Společnost pro trvale udržitelný život v Praze 3. října 2023, byla zcela na místě. Totiž, záměr ministerstva financí pořádně zkrouhnout prakticky celou státní správu a samosprávu (budete mít na platy v korunách stejně peněz jako v roce 2023, ale při podstatně vyšších cenách, a je na vás, zda zachováte počet úředníků nebo jejich reálné platy – snížíte počet úředníků, abyste mohli zbylým zvýšit platy), je šílený, a to nejen u kontrolních orgánů typu ČIŽP či finančních a celních úřadů, výběrčích daní. Kromě nekompetentnosti ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) a celé vlády Petra Fialy (ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN, piráti) odráží její katastrofální hospodaření.
Někdo namítne, že hospodaření ČR je po roce 1989 vesměs deficitní, a to zpravidla o 100 i více miliard korun za rok, na rozdíl od údajně špatného hospodaření v letech reálného socialismu, kdy státní rozpočty končily zpravidla mírným přebytkem. Ano, hůř už bylo jen za klausovské transformace, ovšem tehdy se to neprojevovalo vysokými deficity státního rozpočtu, ale obrovskými ztrátami národního majetku, kterého se stát ovládaný liberálními ekonomy »zbavoval« nejednou »za každou cenu«, i za cenu perverzního převzetí zahraniční konkurencí spojeném s následnou likvidací výroby a zrušením podniku.
Katastrofální hospodaření Fialovy vlády není překvapením. Jestliže od roku 2021 nadělaly strany současné vládní koalice spolu s SPD + ANO 2011 změnou daňových zákonů (ANO s výjimkou zrušení elektronické evidence tržeb) »strukturální« roční deficit státního rozpočtu ve výši asi 200 miliard korun, neměli bychom se divit hluboce deficitnímu hospodaření ČR. K tomu vláda pětidemolice rozhazuje ve velkém, především zahraničnímu kapitálu. Nejde jen o obří předražené nákupy nepotřebné vojenské techniky, obří výdaje na válku na Ukrajině v cizím zájmu a o enormní podporu ukrajinským, převážně ekonomickým migrantům, ale i o vysoké prebendy pro své přátele. Pak se prý o to víc musí dolních deset miliónů sdírat z kůže.
Česká republika jako jediná země EU dosud nedosáhla reálného hrubého domácího produktu úrovně roku 2019, má nejvyšší propad reálných mezd a starobních a invalidních důchodů, rekordně se zadlužuje, má jednu z nejvyšších inflací… a její vláda přichází s perverzním balíčkem, údajně k ozdravení státních financí, fakticky k prohloubení beztak hluboké, sociálně ekonomické krize ČR.
…a nyní k té České inspekci životního prostředí
Zřízení České inspekce životního prostředí v roce 1990 připravoval první ministr životního prostředí Bedřich Moldan, uskutečnil ho následně jeho nástupce Ivan Dejmal. Pohltila dosavadní inspekce ochrany ovzduší, vod a zemědělského půdního fondu, k tomu přidala pravomoci v odpadovém hospodářství, v ochraně lesa a v ochraně přírody a krajiny. Už se nepodařilo jí dát kompetence v ochraně veškeré půdy, tj. i lesní a zejména ostatní půdy. Později již pro to nebyla politická vůle. Ministerstvo životního prostředí se také nestalo hlavním gestorem pro hluk a vibrace. To zůstalo na ministerstvu zdravotnictví, které prostřednictvím hlavního hygienika prosadilo zmírnění norem přípustného hluku u silnic, poprvé za premiéra Pera Nečase (ODS) a znovu nyní za vlády Petra Fialy. To aby se mohly povolovat stavby, které by bez toho byly nezákonné. Na zdraví občanů prý z vysoka kálí i takto, nejen rozvracením resortu zdravotnictví. Současně ČIŽP v letech 1991-92 získala rozsáhlé rozhodovací pravomoci, přestala být jen odborným a koordinačním orgánem, dávajícím odborná doporučení, které příslušné národní výbory či ministerstva mohly, ale nemusely respektovat.
Pozice ČIŽP dost závisela na přístupu jednotlivých ministrů životního prostředí. Podle výše platů si jí moc nevážili. Současný průměrný měsíční plat v ČIŽP asi 38 000 Kč je velice nízký. Přitom práce inspektora vyžaduje vysokou kvalifikaci, není příjemná (připomíná vyšetřujícího soudce) a je často zesměšňována, nejen bulvárními novináři, píšícími často na objednávku hříšníků. Čest výjimkám.
I za sociálně ekonomické krize 2008-09 a značně kontroverzního ministra životního prostředí Martina Bursíka (Zelení) platilo, že peníze na platy v ČIŽP se najít musí, protože zákony bez kontroly přestávají platit.
Problém špatné pověsti
Největší ránu pověsti ČIŽP dal ministr Brabec, když do jejího čela jmenoval Erika Geysse, který předtím jako šéf rozvrátil několik organizací, mimo jiné mé bývalé pracoviště Český ekologický ústav, dnes CENIA. ČIŽP řídil celých osm let. Aktivní inspektoři ČIŽP byli odejiti nebo odešli sami, vyšetřování řady kauz bylo prapodivné. Největším skandálem bylo vyšetřování havárie na Bečvě, kde v září 2020 únikem závadných vod uhynulo na 40 tun ryb a Bečva byla vytrávena až po Přerov. K této havárii inspektoři ČIŽP dorazili až druhý den, zničili vzorky vody odebrané rybáři (prý je špatně odebrali, takže neměli vzorky žádné a dodnes nevíme, která látka ryby zabila), vyšetřování se ubíralo jediným, nejspíš chybným směrem a šéf ČIŽP takovou práci poté cynicky obhajoval. ČIŽP se tak stala směšnou. Dle nového šéfa ČIŽP pana Bejčka a také pana Hanouska se důvěra jen tak neobnoví. Když ČIŽP nechala v Hradci Králové zničit hnízdiště ptactva…
Nemůže být hůř? Ale může! Pokus převést pravomoci ČIŽP ve vodách na obce s rozšířenou pravomocí je jednou z možností, byť je snad momentálně zažehnán. Fialova vláda navrhla zrušit pravomoci ČIŽP v ochraně přírody, krajiny a lesa. Prý aby se snadněji plundrovaly. Bezohlední jedinci a podnikatelé se sem tam i ČIŽP bojí. Také tato šílenost je prý v současné době zažehnána. Požadavek na redukci pracovníků ČIŽP ale trvá. I když jí bylo něco peněz přihozeno, nový šéf ČIŽP pan Bejček má snížit beztak nedostatečný počet pracovníků o 32! Mimo jiné mají být sloučeny oddělení ochrany lesa s odděleními ochrany přírody a krajiny. Scestná je představa, že nepodnikající fyzické osoby by neměla ČIŽP kontrolovat. Tu a tam si taková fyzická osoba svévolně pokácí les, stal se i případ, že nezákonně postavila vodní nádrž na potoce, jehož nivu přitom zničila. Někdejší Moldanův a Dejmalův náměstek pro územní plánování a stavební řád Martin Říha uvedl, že nejde jen o snahu oslabit ČIŽP omezováním kompetencí, ale také snižováním počtu pracovních míst, snižováním platů, snižováním výše udílených pokut (oblíbené nejen za Geusse), šikanou aktivních inspektorů, mizením vzorků…
Právní úprava bez kontroly je Potěmkinovou vesnicí
Bývalá náměstkyně ministra životního prostředí a šéfka ČIŽP Eva Tylová mimo jiné konstatovala, že i hospodářský les má významné ekosystémové služby, jejichž velikost svého času i měřili.
Bývalá inspektorka ČIŽP Jelínková konstatovala, že právní úprava bez kontroly je Potěmkinovou vesnicí, že exkluzívní (na obcích a krajích nezávislé) postavení ČIŽP je velice důležité, že orgány obcí a krajů nemůžou ČIŽP nahradit, teze o zdvojených kompetencích je falešná (na větší porušení tyto orgány nemají odborníky, jde o snahu oslabit kontrolu), snaha oslabit pravomoci ČIZP je zhoubná včetně snahy zredukovat veřejný zájem ve vztahu k nepodnikajícím fyzickým osobám.
Jako zastupitel městské části Praha 13 mám také zkušenost, kdy mísírna krmiv pro zvířata v Chrášťanech západně od Prahy 13 po dva roky obtěžovala široké okolí zápachem a stížnosti se hrnuly nejen na radnici Prahy 13, ale z ČIŽP nám lakonicky sdělili, že pravomoc inspekce postihovat nadměrný zápach byla zrušena, tzv. čuchavozy se odprodaly, a tak nám pomoc nemůže.
Jan Zeman