Dnes pražské zastupitelstvo bez dvou odvážných schválilo odebrání čestného občanství města maršálu Koněvovi. Jako vždy byly podkladem historické výmysly podpořené současnými událostmi na Ukrajině. Koněv už nežije, tamní akce se účastnit nemůže. Takže jeho česky napsané odsouzení zřejmě jako cedulka bude připojeno k jeho pohřebnímu místu u Kremelské zdi. Ostatně, stejně jako dalších velitelů frontů, kteří dokázali porazit nacistické Německo. Tedy bude odesláno do Moskvy, anebo ho tam odveze a osobně přišpendlí sám primátor Pirát Hřib.
Ukrajinský front, kterému tehdy, v roce 1945 maršál Koněv velel, z Berlína po krátkém odpočinku spěchal pomoci revoluční Praze. Mimochodem v době začátku povstání Američané generála Pattona nebyli ještě v Plzni a nebýt touhy Němců, aby se rychle dostali do zajetí v západních Čechách, protože se báli odvety Rudé armády za zločiny, kterých se dopustili na východě, byla by Plzeň ještě v nedohlednu. A pak by nebyla ani současná diskuse o tom, zda Američané mohli být v Praze dřív.
A tak na místo delšího odpočinku se vojáci Koněvova frontu dali na pochod, aby překonali Krušné hory. Stálo to stovky z nich životy. To není výmysl, ale ověřitelná pravda. Tomu frontu velel, připomínám, maršál Koněv.
Ale šlo o osvoboditelskou misi z východu. Vždyť to přece jistě tak velmi vzdělaní lidé, jako je primátor Hřib a ta čtyřicítka, co hlasovala pro odejmutí čestného občanství, beze sporu vědí. Nebo nevědí? Pokud by nebyla vítězná bitva u Moskvy, Stalingrad či Kursk, nedošlo by nikdy k vylodění v Normandii. To si uvědomoval i Churchill a generál Eisenhower. Neví to ovšem těch čtyřicet, kteří zvedli hlasy pro nenávistný návrh. A kdyby nebyla ona bitva u Moskvy, Stalingrad a Kursk, což by znamenalo vítězství hákového kříže, nezbylo by západním spojencům nic jiného, než nabídnout hitlerovskému Německu mír. Anglie totiž chtěla zachránit své kolonie a americký kapitál, který měl své drápky i v Německu, by také udělal zpátečku. A my? Splnila by se vize, že »Čech v tomto prostoru konec konců nemá co pohledávat«.
Vidíte, jak je všechno jednoduché a vše souvisí se vším. Zdůvodňovat své rozhodnutí výmysly o Koněvově dalších služebních povinnostech, které jsou v rozporu se současně vládnoucí ideologií, a podpořit je vymyšlenými zdůvodněními, je jistě možné. Pak k tomu přidat současné události na východě. Kdo si dovolí protestovat? Demokracie totiž umí i trestat ty, kteří vystupují z řady. Tedy, když ta »demokracie« kryje subjektivní názor a osobní nenávist.
Připomínám ovšem, že by těch »čtyřiceti statečných«, pokud by Rudá armáda neporazila hitlerovce, dnes buď nežilo, nebo žilo někde na Sibiři či v Patagonii, anebo, to zřejmě spíš, by »bezšprechovalo« německy.
Jaroslav Kojzar