O snu paní Pekarové Adamové

Prostě a jednoduše: »Andreje Babiše porazíme, hnutí nebude vládnout«, sdělila předsedkyně Poslanecké sněmovnyMarkéta Pekarová Adamová před několika dny reportérovi Seznamu Zpráv. Prý »my jsme jako vláda nikdy nezapomínali na ty nejslabší a udělali jsme hodně pro to, aby se jim dařilo lépe,« zdůraznila téměř na závěr. Proto prý musí vyhrát. Vskutku odvážné tvrzení, řekli byste. Nejen tvrzení, že my – jako vláda, ale i to, že udělali (koalice) hodně pro ty nejslabší, je na hlavičku.

Jak víme, Madame Pekarová Adamová nepřijala žádnou vládní odpovědnost, i když použila v rozhovoru ono majestátní my. Nikdy nic kromě své strany, a i o tom lze pochybovat, neřídila, za druhé, co by také řídila, když nerozumí téměř ničemu, za třetí je pohodlnější být v čele Sněmovny, kde se nedá zas tak moc zkazit a předseda dostává vyšší plat než za něco odpovídající ministři. Proč by se měla snažit? Kvalifikaci přece má. Umí dobře a souvisle mluvit. Pochopitelně o všem. Kdyby existovalo peklo, mohla by se klidně stát jeho tiskovou mluvčí. Lepší by těžko hledali.

Mě ovšem zajímalo, jak Markéta Pekarová Adamová zabezpečí, aby se Andrej Babiš nedostal k vládě? Vynechávám možnost, že by fyzicky už prostě nebyl.

Jedna z možností je vyhrát volby. Buď svou politikou (na to ovšem, jak ukazují průzkumy, může paní Markéta zapomenout), nebo fíglem. Jedním ze způsobů, jež navenek vypadají zákonně, je korespondenční hlasování. Tedy těch, kteří žijí daleko od země svých předků, často o ní nevědí nic a nechají se prostřednictvím internetu zbulíkovat tvrzením, že opozice na rozdíl od Fialovy vlády chce zemi prodat krvežíznivým Rusům, nedemokratickým Číňanům či dokonce snad odpudivým Marťanům. Severoameričané, tedy i ti čeští, jejichž průměrná vzdělanostní úroveň je nízká, pokud nechodili do škol ještě v Československu, tomu jistě uvěří. Jenže je tu problém. Zcela nový, než když byl schvalován příslušný zákon. Tehdy navrhovatelé předpokládali, že prezidentské volby v USA vyhraje Joe Biden, ale ono je tomu jinak. Vyhrál Donald Trump a s ním zřejmě, jestliže naplní svá prohlášení, poněkud jiná politika. Ta může zahýbat i hlasováním těch, kteří dostali právo zasahovat do dění v naší zemi. Co pak?

A nejinak je to v dalších zemích tzv. demokratického světa. Ve Francii Macron musí lavírovat, aby se udržel, a Le Penová je sympatická mnoha Francouzům, tedy jistě také Čechům žijícím zde, v Německu se blíží konec Olafa Scholze a Musk prosazuje AfD, jehož jedním z představitelů je Čech Petr Bystroň, v Nizozemsku Wilderovci, blízcí okamurovcům, vyhráli volby a jsou členy vlády, atd. Všechno je nejisté. Jen podpora bruselské administrativy vedené von der Leyenovou je jasná. Ti však hlasovat nebudou, i když nepochybuji, že se pro Fialovu koalici budou angažovat.

Pak ovšem musí přijít jiná akce, která by zamezila Babišovu ANO ve vítězství ve volbách. Je tu rumunská cesta, kdy ústavní soud jednoduše volby zruší. Nebo ukrajinská prostřednictvím nějakého českého Majdanu. Či španělsko-katalánská, kdy se volby dodatečně podle nějakého paragrafu nejen anulují, ale vítězové se postaví před soud. Anebo natovská, kdy Aliance »podnikne sama a v součinnosti s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a zachovat bezpečnost severoatlantického prostoru« (článek 5 Washingtonské smlouvy).

Možná, že koalice má připraven ještě další scénář, jímž zabrání volbám či převzetí vlády opozicí. V záloze je generálský prezident mající páky na armádu a policii. Armádu už zřejmě paní Černochová vychovala, u policie si nejsem tak jist. Možná však, že Petr Pavel má ještě jiné možnosti, jak naplnit slova Madame Pekarové Adamové. A že by se Unie tak jednoduše smířila s tím, že ve střední Evropě vznikne další bod odporu, se mi věřit nechce. Proto také ten spěch s přijetím eura u nás a s přesunem další naší suverenity do Bruselu.

Uvidíme. Zkouška skutečné demokracie nás čeká na podzim. Chtěl bych se mýlit a věřit, že pí Pekarová Adamová jen blufovala a že nemá žádného králíka v klobouku. Ostatně ona vždy raději mluvila, než myslela. Možná proto jí zvolili do čela Poslanecké sněmovny.

Jaroslav Kojzar