O migraci Ukrajinců ve světle faktických důvodů

Každý z nás v životě tu a tam narazí. Já jsem narazil naposled včera, ačkoli zrovna tohle naražení bylo docela poučné, na rozdíl od většiny ostatních, končících nějakou tou bolístkou.

Na webu Encyklopedie Migrace jsem narazil na text absolventa ukrajinistiky a historie FF UK a taktéž rešeršisty Českého rozhlasu Mgr. Miroslava Tomka. Onen text pod titulkem Sociální situace na Ukrajině zveřejnil pan magistr 3. května 2017. Právě to datum, resp. ten rok, je docela podstatný, neboť odkrývá poměry na Ukrajině dávno před válkou a vcelku jednoznačně vyvrací názory dnešních nekritických любителів України, že za vše negativní, co se tam dnes děje, může RuSSko. To víte, že tomu tak není.

Abych, nedej Bože, nebyl viněn, že vytrhávám informace z kontextu, zde je onen Tomkův komentář k dispozici kompletní . Já pro vás vyberu jen některé pasáže, ty podle mého názoru zásadní. Tak například:

• Už v roce 2013 se ekonomika země ocitla v recesi…

• Po skončení Majdanu v únoru 2014 se na Ukrajině prohloubila hospodářská krize, která dozrávala po několik předcházejících let.

• Růst spotřebitelských cen, způsobený znehodnocením hřivny, a skokové zvýšení cen energií měly za následek prudký nárůst inflace. Ta na konci roku 2015 dosáhla 43 %. V posledním roce (míněn rok 2016) už nicméně činila jen 12,43 %. Rozpočet se díky půjčkám od mezinárodních institucí povedlo stabilizovat, státní dluh Ukrajiny ale teď dosahuje 80 % HDP a ratingová agentura Moody’s zemi hodnotí dluhovým ratingem Caa3, třetím nejhorším vůbec.

• Podle ukrajinského statistického úřadu se průměrná mzda na Ukrajině v průběhu roku 2016 pohybovala kolem 5000 UAH (o něco méně než 5000 Kč) a byla tak velmi nízká i ve srovnání s dalšími postsovětskými zeměmi. Průměrná výše starobního důchodu na Ukrajině dosahuje 1690 UAH, což je asi 1580 Kč. V roce 2017 se, poprvé od roku 2012, mají důchody zvyšovat. Míra chudoby na Ukrajině podle národní metodologie Světové banky pro Ukrajinu vzrostla z 15,2 % v roce 2014 na 22,2 % v roce 2015.

• Citelná je stále i na úrovni každodenního života korupce. V indexu vnímání korupce mezinárodní nevládní organizace Transparency International se Ukrajina nachází na 131. místě mezi 176 zeměmi.

• Sociálním problémem je také financování zdravotnictví. Ukrajina nemá systém zdravotního pojištění a lékařská péče je financována ze státního rozpočtu. Jak uvádí časopis Ukrainian Week, základním zdrojem příjmů k financování zdravotnictví je 18% daň z příjmu fyzických osob, kterou ale odvádí jen asi polovina občanů v ekonomicky aktivním věku. Bezplatné školství a zdravotnictví nicméně očekávají všichni.

• Jedním ze symptomů systémových problémů v oblasti zdravotnictví je nízká proočkovanost populace. Například očkování proti dětské obrně nemá ani 50 % dětí mladších jednoho roku. V roce 2013 zařadila mezinárodní organizace UNICEF Ukrajinu mezi země s vysokým rizikem výskytu dětské obrny. Vysoká je zde i míra výskytu lékově odolné tuberkulózy.

• V průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického ústavu (KIIS), který se uskutečnil na začátku listopadu 2016, odpovědělo na otázku: »Jak celkově hodnotíte sociálně-ekonomickou situaci Ukrajiny?«, 82,4 % respondentů, že »špatně«.

• Zpráva International Organization for Migration (IOM) uvádí, že najít si práci v zahraničí plánovalo na jaře 2015 8 % Ukrajinců. Podle téže zprávy pracovalo v roce 2015 v zahraničí zhruba 700 000 Ukrajinců. Jak uvádí analytik centra CEDOS Andrij Soloďko, v roce 2015 došlo k velkému skoku – počet osob, které z Ukrajiny vycestovaly, se zvýšil o 30 %. Do té doby meziroční růst počtu migrantů z Ukrajiny nepřevyšoval 5 %. Jde přitom většinou o mladé lidi ve věku 25–34 let. Podle zprávy IOM je průměrný příjem emigranta čtyřnásobný než příjem pracujícího na Ukrajině.

(Zdroj: byznysnoviny.cz, červen 2017, popisek fotografie z dílny uvedeného zdroje: ukrajina-bida-chudoba-chudak)

Zajímavé počtení, že? Mně z toho plyne jeden docela podstatný závěr, že totiž pro mnoho Ukrajinců byla válka »jen« záminkou k odchodu ze země. Navíc, a upozorňuji na to stále, postrádám oficiální údaje o tom, kolik Ukrajinců prchlo skutečně před válkou. I Tomkům komentář mě utvrzuje v tom, že uvažuji správným směrem. Pokud už v roce 2016 přes 82 procent Ukrajinců hodnotilo domácí sociálně-ekonomickou situaci jako špatnou – a od té doby žádný pozitivní posun nenastal, spíše naopak – ten masový úprk ze země má všechny možné důvody, jenom ne ten oficiálně prezentovaný – sice válečný.

Omlouvám se výjimkám, které nepopírám (nic nezlehčuji a nikoho nemíním urážet), nicméně holou skutečností je, že většina Ukrajinců odešla z domova před bídou, nikoli před Rusem. Vyzní to sice blbě (omlouvám se), ale prostě využili dané příležitosti a utekli za lepším. Dokud mě statistika nepřesvědčí o opaku (např. když resort pana Rakušana zveřejní, že 85 až 90 % Ukrajinců fakticky emigrovalo z válečného území), budu si trvat na svém, děj se co děj. Nebo klidně neděj… je mi to jedno.

Robert Fish