»Máme tady takový ošklivý, skoro bych řekl zlý, nepěkná věc…« – naší státníci (myslím ty, kteří si na ně hrají, jiné stejně nemáme…) se pořád někomu omlouvají. Malér je v tom, že vždycky navenek. V nové éře třech Dé – Devastující Demokratické Diktatury – tohle ubohé a ponižující »sorry« odstartoval Václav Havel směrem k sudetským Němcům. Nikdo nikdy za těch bezmála 33 let se ale neomluvil českým občanům. Obyčejným lidem. Za to, že jim ničí životy.
Kupříkladu teď mě nadzvedla ze židle hlava státu, omlouvajíc se izraelskému prezidentovi Jicchaku Herzogovi za postoj ministra zahraničí Jana Lipavského ke zprávě komise Rady OSN pro lidská právě k Izraeli. Prezident by se měl v prvé řadě omluvit českým občanům, že Lipavského do funkce ministra zahraničí jmenoval. V tomto punktu Miloš Zeman jednoznačně selhal. Ostatně od 17. prosince loňského roku takto činí s nebývalou vehemencí opakovaně.
Ano, vzpomínáte si správně, on měl proti Lipavskému zásadní výhrady, zpočátku to dokonce vypadalo, že právě na tomhle postu se jmenování vlády jako celku tvrdě zasekne, ale Zeman pak doslova během pár hodin záhadně prozřel (že by zase zabrala vinná klobása s bramborovou kaší?), výhrady k Lipavskému ze zámku v Lánech utichly a onen pověstný kámen úrazu spatřil světlo světa.
Lipavský za poměrně krátkou dobu stihl českou zahraniční politiku docela vyřadit z civilizovaného světa. Dotloukl natlučené vztahy s Ruskem, kromě Slovenska, Polska a Ukrajiny znemožnil Českou republiku ve zbytku Evropy, když kupř. na adresu francouzského prezidenta řekl, že »Macron problematice asi moc nerozumí« (míněno válečné rusko-ukrajinské), což mimochodem velmi rozveselilo šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova a v útrobách Bílého domu je zavrtaný tak hluboko, že ven ho budou muset tahat lanem s navijákem atd.
Jako kdyby ředitel dopravní společnosti vědomě přijal řidiče, který neumí brzdit a pak se na pohřbu omlouval pozůstalým za mrtvé cestující. Přesně tohle nyní z principu, nikoli ovšem vyššího mravního, ale výslovně nemravného, učinil prezident Miloš Zeman.
Jan Čech