To je filosofie lidovecké strany už od 90. let 20. století. Daně se u nás nezvyšují, aby bylo více všeobecného blaha pro všechny, ale aby bylo z čeho přikrádat, a to jak na centrální úrovni (lidovci na ministerstvu obrany), tak v krajích a obcích (např. pražský Dozimetr a brněnská Stoka).
Stát se o výnos z daní dělí se 13 kraji plus hlavní město Praha a více než 6000 obcemi v rámci tzv. RUD (rozpočtové určení daní).
Lidovecký návrh na zavedení daňové progrese by tak měl zvýšit nejenom příjmy státu, ale také příjmy obcí. Ty jsou ale, na rozdíl od institucí centrální vlády, bez dohledu Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).
Člověk by proto očekával, že návrh na zavedení daňové progrese bude doprovázen návrhem na rozšíření kompetencí NKÚ, jak o to usilovaly politické subjekty s protikorupčním programem. Ty ale v současné vládě už nejsou. Takto je Jurečkův návrh jen dalším nepokrytým pokusem, jak pokračovat v lidovecké politice moralizování spojené s přikrádáním. Jak mi jednou sdělil jeden lidovec: »Trošku pomoct, trošku škodit. To se vždycky může hodit.«
K tomu ještě musíme připočíst nápad Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ten přišel v rámci úsporných dietních opatření s nápadem slučovat obce. Dle jeho propočtů se tím ušetří nemalé finanční prostředky. Sloučení je logické. Bude větší objem peněz a bude z čeho více přikrádat. Na tyhle peníze totiž Nejvyšší kontrolní úřad nevidí. Když už tedy NERV doporučuje slučování obcí, proč nedoporučí souběžně rozšíření pravomocí NKÚ? Že by to opět někomu nevyhovovalo? Nepochybně. Mantrou současné prokorupční vlády je rozvoj korupce, ne její potírání. Za tichého nebo i aktivního tolerování KDU–ČSL.
Jan Klán