Nebezpeční omezenci a systémově uvažující lidé

Realitu světa vnímáme přes podněty a pozorování, a tuto reprezentaci světa ukládáme do paměti ve formě modelu, který si vytváříme na základě získaných informací v kombinaci s dosud uloženými poznatky a pravidly systému, ve kterém žijeme. A právě naše zkušenosti získané prostřednictvím našeho systému uvažování se mohou dostat do konfliktu s  vládnoucím systémem, reprezentovaným momentálním mainstreamem, ve kterém vrcholoví politici zastírají problémy a například válku na Ukrajině používají jako výmluvu, za kterou schovávají svá selhání a své neschopnosti.

Pokud se ukáže, že rozhodovací procesy vládnoucích elit neřeší nebo špatně řeší vzniklé problémy, dochází k zpochybňování nejenom těchto procesů, ale i všech dalších, jimi stanovených opatření. Tento nesoulad souvisí buď s tím, že příslušníci vládnoucí garnitury nahrazují skutečné argumenty politickou demagogií nebo s jejich omezenými schopnostmi systémového myšlení a neznalostí systémové dynamiky. Jinak řečeno, nerespektováním zákonitostí dynamických nelineárních systémů, do kterých patří i lidská společnost. Nejhorší varianta nastane, pokud se na dané mizérii společnosti podílí oba dva výše vzpomenuté faktory. To je bohužel případ dnešních dnů, kdy lidská blbost si na schopné bere bič. Zajímavé je, že před touto skutečností už varoval W. Shakespeare ve svých sonetech – např. Sonet 66 je odrazem nejenom tehdejší nechvalné doby, ale bohužel i doby dnešní. Ukazuje se, že lidská společnost se technicky rozvíjí, ale duchovně degeneruje, neboť překonává vlastní pud sebezáchovy a úspěšně tak spěje k záhubě.

Co mne naprosto šokuje, je míra lží, pokrytectví a solidarita ve lžích, která se již netýká pouze systémově nemyslících či zkorumpovaných politických loutek a hochštaplerů. To, že díky této »elitě« se u mnohých lidí vytrácí kritika rozumu, morální mantinely i svědomí. Evropa se žene do záhuby a mnozí tomu ještě tleskají. Neuvědomují si eventualitu nukleárního konfliktu, ve kterém přeživší budou závidět mrtvým. Vládní a mediální manipulace způsobila takovou míru idiocie společnosti, že si mnozí neuvědomují rozsah pekla, do něhož padáme. Nedostatek objektivních informací a vládní cenzura slouží k tomu, aby občan nemohl posoudit, kde je nejvíce pravdy, anebo alespoň nejméně lží.

Obecně platný výrok říká: »V zemi s cenzurou může oficiálním zprávám věřit jen blbec.« Chceme-li jakoukoli událost objektivně posoudit, musíme znát všechny okolnosti, které ji utvářely. Úmyslné zamlčování některých informací, či jinak řečeno selektivní výběr informací, je jednou z forem oficiálních dezinformací. Jen demagog nebo tupec si může myslet, že dnešní systém společnosti je posvátná kráva, kterou je zakázáno kritizovat. Co to je za demokracii, jestliže kritik dnešních nepravostí se dehonestuje a označuje nelichotivými přívlastky, nebo se dokonce považuje za nepřítele.

Chceme-li hledat pravdu, pak nelze věřit pokřivenému obrazu v médiích. Zprávy řady novinářů nejsou objektivní v důsledku jejich prodejnosti. Jasně se to ukázalo v průběhu koronavirové pandemie. A byli to prodejní nebo hloupí novináři, kteří podporovali americké lži o zbraních hromadného ničení v Iráku, lhali o chemických útocích v Sýrii a bez jakéhokoli ověřování přebírali fotky a videa od skupiny tzv. Bílých přileb, která falšovala skutečnosti. Radostně podporovali »humanitární« bombardování civilistů v Srbsku a chválili tehdejší ministryni zahraničních věcí USA Albrightovou, která neříkala pravdu a z Jugoslávie, přesněji z Kosova, si udělala soukromý byznys.

Tito novináři nedokáží nebo nechtějí klást otázky a hledat odpovědi týkající se skutečností, které nejsou v souladu s mainstreamovou propagandou a manipulací. V poslední době, nejenom v důsledku války na Ukrajině, ekonomika EU výrazně ztrácí, a to díky nesmyslným bruselským rozhodnutím, což negativně zasáhne všechny země v EU. Pokud by důsledky těchto hloupých a nesystémových politických rozhodnutí dopadly jen na ty, kteří tuto politiku podporují, neměl bych nic proti tomu. Ale bohužel se to ekonomicky dotkne nás všech, nemluvě o návratu k totalitním metodám a k cenzuře.

Ale nejde jen o EU. Ekonomika nejvyspělejších zemí G7, které v době svého vzniku v r. 1975 společně tvořily 63 % celosvětového hrubého domácího produktu, dnes tvoří zhruba jen necelých 45 % a klesá to dál. Klesl i podíl G7 na celosvětové populaci, a to z původních 15 % na dnešních 10 % a také klesá dál. Ekonomika EU se snížila ze svých původních 26 % světové produkce na pouhých 16 % a rovněž klesá dál. Eurounijní ekonomiku předběhlo dnes i ekonomické uskupení BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína, JAR. V roce 2000 ekonomika BRICS tvořila jen 10 % z ekonomiky světového hospodářství. Dnes tvoří více než 26 % a dále roste, zvláště díky Číně. Čínská ekonomika roste, kdežto v EU klesá. Jsou to holá oficiálně zveřejněná fakta, ale v českých mainstreamových médiích se o nich nemluví.

Ještě v roce 1997 tvořily ekonomiky států BRICS jen 40 % bohatství států G7. Dnes, po 25 letech, je toto seskupení bohatší než G7. Samotné státy BRICS hovoří o návratu před Evropu a Spojené státy. Do skupiny BRICS se dnes chtějí připojit další státy jako Indonésie, Írán, Argentina, Alžírsko nebo Saudská Arábie či Turecko. Zvláštní případ představuje právě Turecko, člen NATO. Od roku 1987 chtělo vstoupit do EU a mělo bruselský příslib, ale tahali ho jen za nos. Proto tato jeho snaha prakticky skončila v r. 2018. A Turecko se od té doby snaží připojit k zemím BRICS. Rovněž začíná zvažovat výhody a nevýhody své účasti v NATO, pokud se připojí k BRICS. Zdůrazňuji, že po USA má Turecko nejsilnější armádu v NATO. Dnešní přitažlivost BRICS vyjádřil velvyslanec z Argentiny, další z kandidátských zemí. Zdůraznil, že je dána tím, že ekonomika tohoto sdružení není založena na žádné politické ideologii. Přesto země BRICS stojí na straně Ruska. Už nyní zahrnuje BRICS 42 % lidstva. Pokud se bude dál rozvíjet, tak jak v současnosti, pak v tomto uskupení bude žít většina příslušníků střední třídy a bude mít k dispozici minimálně 38 % celosvětového bohatství.

Spojenectví BRICS získalo na významu v souvislosti s ukrajinskou krizí. V souvislosti se sankcemi Západu vůči Rusku se zintenzivnil jejich vzájemný obchod i další spolupráce. Ještě důležitější je jejich úmysl nahradit v platebním styku americký dolar měnou BRICS. O tom se bude jednat na summitu BRICS v srpnu 2023 v JAR. To by zásadně ohrozilo pozici amerického dolaru. Francouzský deník Le Monde píše, že cílem zemí BRICS je být protiváhou ke G7 a americké hegemonii. Seskupení BRICS se zavázalo neovlivňovat vnitřní záležitosti jiných národů, jak činí Spojené státy. Jeho cílem není ani stát se vojenským paktem nebo se tvrdě svázat ekonomickou integrací. Z toho lze vyvodit, že původně celkem prosperující EU se začíná propadat do úpadku a přestává být konkurenceschopná. Nenastalo by to, kdyby EU neprováděla nesystémová až nesmyslná opatření, která lze připodobnit k řezání si větve pod sebou.

Na Ukrajině se nebojuje za Česko nebo za EU, jak někteří politici tvrdí, ale jde o zcela jiné zájmy. Tento eurounijní slogan je stejně hloupý, jako když se svého času hovořilo, že NATO v Afghánistánu bojuje i za nás. A jak to nakonec dopadlo, víme. Kolik politických a nepravdivých keců se v průběhu této dvacetileté okupace Afghánistánu vedlo. Tato, od samého počátku vojensky nesmyslná útočná akce NATO, stála nejenom obrovské peníze, mnoho lidských životů, včetně civilistů a dětí, aby se nakonec ukázalo, že výsledek dvacetiletého vojenského působení je nulový a vojáci z NATO tuto zemi museli opustit téměř úprkem. Afghánistán se tak vrátil do situace, ve které byl před okupací vojáky NATO. Vznikly jen ztráty v důsledku absolutního politického nepochopení a nesystémového uvažování.

Portugalsko se rozhodlo, že desítky miliard místo na válku, dá na nové byty. Zbraně má podle slov portugalského premiéra platit Brusel, když je chce. Portugalsko 17. 2. 2023 oznámilo, že letos investuje desítky miliard do nového bydlení pro nemajetné a mladé občany Portugalska. V této souvislosti nemíní vydávat 2 % HDP na zbrojení, jak požaduje NATO.

A co koná naše vláda? Ta pracuje na tom, aby pozitivní vizi nahradila nenávistí. A tak neřeší ani obrovský nárůst cen všeho, který je nejramatičtější z rozvinutých států, ani dostupné bydlení. Máme nejdražší elektřinu, přestože ji vyrábíme nejlevněji. Máme v rámci EU jednu z nejvyšších inflací. Rekordně se zadlužujeme v důsledku tzv. pomoci Ukrajině a bruselských balíčků (Green Deal, sankce proti Rusku apod.). Přijali jsme nejvíce ukrajinských běženců na počet obyvatel (asi 500 tisíc, děti nepočítaje). Vyplácíme jim měsíčně 5000 Kč na hlavu, nehledě na další výdaje spojené s jejich ubytováním, zdravotní péči, vzděláním a s dalším zabezpečením. Do pracovního procesu se zapojila jen menšina z nich. O to více křičí případy, kdy takto zabezpečení uprchlíci prohánějí svá auta, mnohdy velmi drahá. A u některých z nich se namísto vděku projevuje hrubost a drzost.

V této ekonomicky svízelné situaci se vláda přiklání k návrhu ministerstva obrany zakoupit cenově i provozně nejdražší americké bojové letouny F-35 a nepřijmout nesrovnatelně výhodnější švédskou nabídku. V rámci série nesystémových rozhodovacích procesů se vláda rozhodla výrazně snížit valorizaci důchodů, danou zákonem, a tím zaútočit na ekonomicky nejzranitelnější skupinu lidí, kteří v důsledku neřešení drahoty mají už dnes obrovské problémy. Je to flagrantní porušení zákonné normy a neférové opatření, neboť ještě více ohrozí tuto starší populaci. Je to okrádání důchodců a pošlapávání právního státu. Namísto slušného stáří, budou mnozí z nich dřít bídu. Přitom vláda na svých už tak vysokých výplatách nešetří a naopak si je od ledna 2023 výrazně zvýšila. Právník Jindřich Rajchl říká: »Vládní mainstreamová média pošlapávají jakoukoli objektivitu, rovnost a vyváženost. Jsou jak zfalšovaný fotbalový zápas. Je to naprosto neuvěřitelné a skandální.« Mnozí politici se chovají jako parazité dmoucí se pýchou nad svými činy, které však jsou jen důsledkem jejich pokřivených přestav.

Prosím, pečlivě si poslechněte to, co říká právník Jindřich Rajchl – lze shlédnout na facebooku František Krincvaj. K tomu dodávám, že dnešní nesystémově uvažující a nezodpovědní vládci nevědí ani to, co obnáší mobilizace. Nikdy nevyzkoušeli tuto komplikovanou činnost ani v malém měřítku. Přitom mladá generace je absolutně nevycvičená na bojovou situaci. A tzv. vojenské nedotknutelné zásoby jsou pro hromadnou mobilizaci zcela nedostatečné. Navíc velká část vojenské techniky a munice byla předána na Ukrajinu. Nemluvě o fyzických schopnostech dnešní generace. Současná výzbroj a výstroj vojáka má 45 i více kilogramů a s tím musí dokázat zrychlený přesun i boj. Proto tito dnešní zmobilizovaní jen naplní vojenský termín »kanonenfutter« (kanónenfutr).

Nelze než souhlasit s britským politikem E. Burkem: »Demokracie se může lehce stát vládou darebáků.«

František Krincvaj