(Mauthausen, květen 2025) Procházím pietním průvodem v koncentračním táboře Mauthausen. Pokládám svůj rudý karafiát k tisícům dalších květů (čas 2:40:23).
Nade mnou vlají rudé vlajky internacionálního hnutí, jež bylo největším bojovníkem proti fašismu. Hnutí, jež samo utrpělo nejvíce vlastních obětí při statečném boji proti fašismu.
Hnutí, jež lví měrou osvobodilo svět ze spárů fašismu, nemá a nesmí být nikdy a nikým kladeno na roveň zla a zvrácenosti hnědého moru!!!
Komunisty naposled zakázali nacisté. Nedopusťme znovu hrůznou fašizaci společnosti!
Komunisté, umírající v nacistických koncentrácích, v plynových komorách, v hrozných fašistických mukách, měli poslední víru. Věřili, že jednou přijde svět, který přinese spravedlivější lidský řád…
Naděje umírá poslední!
Chyby, křivdy a deformace našeho hnutí v minulosti – prostě věci, které se právě naším jménem stát neměly – byly však zapříčiněny chybami konkrétních lidí, a nikoli chybami samotné ideologie. Takové chyby paradoxně nejvíce ublížily právě našemu pokrokovému hnutí. A dovolím si říct, že jsme dnes jedinou stranou, která se k tomu, co se jejím jménem stát nemělo, staví čelem. Chtít zakázat komunismus je asi totéž, jako chtít zakázat rané křesťanství.
Konstatuji, že vznešené ideje komunismu tu budou žít navěky, ať už budou nazvány jakkoli. A budou se rodit znovu a znovu – tím spíše, čím více bude elementární lidská rovnost pošlapávána a ubíjena.
Komunistická myšlenka je víra v kult lidského srdce, které bije vlevo.
A já se ptám: Copak je někdo oprávněn k tomu zakázat myšlenky??? Oni jsou snad opravdu přesvědčeni, že se myšlenky dají zakázat??? Že mohou zakázat víru v lepší svět?
Marek Adam
Diskuze je uzavřena.