Nad dalším zpřísněním klimatických cílů EU

Tak jsme se dočetli, že se zástupci členských států bankrotující Evropské unie po 29 hodinách vyjednávání 18. prosince dohodli na dalším zpřísnění své klimatické politiky snižování emisí oxidu uhličitého (CO₂). Systém obchodování s povolenkami na emise CO₂ se má rozšířit na domácnosti a silniční dopravu, neunikne prý ani námořní doprava. Do roku 2030 se mají stropy povolenkových povolení snížit o 62 % proti skutečnosti roku 2005.

»Je to zatím největší zákon na ochranu klimatu v Evropě, podle některých i ve světě,« řekl poté novinářům vyjednavač EP Peter Liese. »Ovzduší tím získá mnoho, ušetří se velký objem CO₂, a to za nejnižší možnou cenu,« dodal podle agentury Bloomberg. Dopady reformy na spotřebitele, jako je např. růst nákladů na vytápění, by měl kompenzovat klimatický sociální fond, pro který se počítá s částkou 86,7 miliardy eur (téměř 2,1 bilionu korun). Má financovat např. investice do energeticky efektivnějších budov. Změny na trhu s povolenkami podle něj pomůžou také ochránit konkurenceschopnost průmyslu tím, že EU dokáže pravidla uplatnit i na zboží dovážené ze třetích zemí. Současně vyřeší problém deficitu fosilních paliv, vzniklý embargováním Ruska za jeho speciální operaci na Ukrajině.

»Cíl je to chvályhodný, ale realizovaný v nejnevhodnější dobu,« nechali se slyšet zástupci podnikatelů nejen Česka. Je nutné dodat, že zvolený postup obchodování s povolenkami na emise CO₂ není nejlevnější, jak tvrdí vedení EU, ale nejdražší. Umožňuje rozsáhlou spekulaci s povolenkami a tím i ještě větší ožebračování podniků členských států EU a jejich obyvatelstva. Stimuluje přesun spotřeby paliv na ropná a plynná paliva, zatížena mnohem víc emisemi silného skleníkového plynu metan, které ale byrokrati v EU odmítají kalkulovat. Efektivnější nástroj vylučující spekulace – daň za všechny antropogenní emise skleníkových plynů přepočtené na CO_2ekv. – je i nadále tvrdošíjně odmítán. Se zákony trhu si prý mohou něco vytřít…

Rozumím odmítnutí nového rozhodnutí vedení EU českými podnikateli. Mám za to, že jde o odmítnutí velmi mírné. Jistě, lze dosáhnout snížení emisí CO₂ v EU o 62 %. Jen nevím, čemu to pomůže, když státy EU včele s Českou republikou zbankrotují a jejich průmyslová a zemědělská výroba se přesune do třetích zemí, naším hlavním protektorem USA počínaje. Nečlenské státy EU své klimatické závazky neberou vážně. Nelze se jim dvakrát divit. Západ a zvláště pak jeho nadnárodní firmy je dlouhodobě nemilosrdně vysávají.

Je těžké seriózně mluvit o ochraně stability klimatu, když jeho prosazovatelé ignorují emise dalších skleníkových plynů – metanu, oxidu dusného ad., komplexní energetickou náročnost reprodukčního procesu a komplexní náročnost reprodukčního procesu na emise skleníkových plynů.

Je to těžké, když pokračuje nelítostná válka o udržení nadvlády západních zemí nad světem, aktuálně v podobě zástupné války »Rusko versus Západ« na Ukrajině. Platí samozřejmě, že buď válka, nebo rozvoj včetně politiky stability klimatu.

Je to těžké, když se prosazovatelé této politiky ani neobtěžovali nechat si vypracovat studii jejího dopadu na ekonomiku a životní úroveň širokých vrstev obyvatel. Několik takových studií bez podpory EU sice vzniklo, mají velice varovné výsledky, ale vedení EU je ignoruje.

Jistě, můžeme politikou bezhlavé ochrany stability klimatu zlikvidovat průmysl a zemědělství v EU a následně mrznout a louskat cvrčky na mezi. Problém energetické chudoby chudých vrstev obyvatel EU není s to celá desetiletí řešit. Nyní jej embargováním dovozu ruských fosilních paliv zásadně prohlubuje, ale to je prý jen malá vada na kráse. Nemusíme prý u nás chovat domácí zvířata, velký americký agrobyznys je připraven nám dodávat potraviny vyrobené z brouků či červů. Možná to ocení ochránci zvířat, ale možná také ne. Oni i brouci a červi jsou živí tvorové… Je to ale řešení hodné středověkého hladomoru nebo 21. století?

Děkan národohospodářské fakulty Šefčík se ptá, k čemu to bude dobré, když se v Číně staví 30 nových velkých uhelných elektráren a dalších 30 jich staví Indie. Opravdu si EU myslí, že se svými osmi procenty emisí skleníkových plynů může situaci na Zemi významněji změnit?

Po uši zadlužená EU tvrdí, že zejména sociální problémy vyřeší vyčleněním částky 86 miliard eur na zateplování bytů sociálně zranitelných osob a jejich mobilitu. Kolik z ní sežere rozjíždějící se inflace, vyvolaná dlouhodobě rozhazovačnou a nyní zcela katastrofální ukrajinskou a energetickou politikou EU, produkující ohromné schodky státních rozpočtů, o zadlužování samotné EU nemluvě? Obyvatelných jeskyň máme v Česku veliký nedostatek, a to i v Moravském krasu, a zejména na venkově se rozmáhá spalování dřeva, aby lidé nemrzli. Také les, jeden z pilířů ekologické stability krajiny, je po bezprecedentní kůrovcové kalamitě touto politikou znovu ohrožen.

Jan Zeman