Že se ve světě znovu rozmáhá nacismus, je celkem zřejmé, vedou se ovšem veliké spory o tom, kde se nacházejí jeho kořeny. Hlavní zainteresovaní hráči současné krize se z toho obviňují navzájem. Pojďme si tedy ukázat alespoň některá vodítka.
Ne, nechci tady omílat pořád dokola potvrzovaný fakt, že současní ukrajinští vůdci se hrdě hlásí k banderovcům, nebo naopak výstřelek českého prorežimního umělce, který ztvárnil a místo pomníku osvoboditele umístil sochu hajlujícího Putina (i když se přitom v obličeji mnohem spíše podobala Vítu Rakušanovi). Jsou tu mnohem plíživější a současně nebezpečnější náznaky, co se nástupu nacismu a celkově revize historie týče.
Jeden z příkladů najdeme v Moldavsku. Moldavská prezidentka Maia Sanduová vyzvala bezpečnostní služby, aby posoudily koncert ve městě Bělci, kde děti zpívaly písně z Velké vlastenecké války. Celý akt by podle ní měl být prošetřen kvůli ohrožení bezpečnosti země. »Neznám podrobnosti, myslím, že se to konalo pod záštitou místních úřadů. Informační a bezpečnostní služba by se měla touto problematikou zabývat a zjistit, zda nepředstavují hrozbu pro národní bezpečnost,« uvedla Sanduová. Nejedná se přitom zdaleka jen o Moldavsko, podobné trendy, zda vůbec můžeme vzpomínat na vítězství proti nacistickému Německu, jsou vidět minimálně v náznacích na každém rohu.
Každopádně vzhledem k tomuto incidentu ani není s podivem, že Moldavsko bylo jednou ze zemí, které v tomto týdnu hlasovaly v OSN proti ruské rezoluci proti glorifikaci nacismu. Rozhodně ale nebylo ojedinělé. Proti totiž hlasovalo dohromady 50 zemí, počítaje v to Spojené státy, Velkou Británii, Austrálii, Japonsko, Ukrajinu a všechny země Evropské unie – tedy včetně samozřejmě Německa, ale i Francie, Itálie, Španělska, Polska a… no samozřejmě i České republiky. Mimochodem jedná se o první takové hlasování v historii, kdy se proti rezoluci zakazující glorifikaci nacismu vyslovily země, které byly za druhé světové války členy hitlerovského bloku.
V globálu jsou ale pravidla přeci jenom jiná. Pro rezoluci se totiž vyslovilo 120 zemí, přičemž mezi ně patří i takoví velcí hráči, jako je Čína, Indie či Brazílie. Převážně anglosaský svět spolu s Evropskou unií tak většiny nedosáhl, ať už se to nacistům líbí, nebo ne. Rozhodně jim už ale nikdo v našich končinách nezakazuje zpívat, naopak, vždyť i »hudební nástroje« mají zdarma kdykoliv k dispozici…
Tomáš Cinka
Diskuze je uzavřena.