Viděl jsem na internetu vtip a rád se s vámi o něj podělím. Fiala a Rakušan stojí kdesi v Českém Švýcarsku a zadumaně vzhlíží k devastujícímu požáru. Tomu druhému oči z důlků div nevypadnou. Ten první umně předstírá zájem, byv starostlivě zakloněn. To ten první je sice taky, ale on kvůli tomu, aby oči udržel v jamkách.
»Tak tady to je jasný, to zapálil Babiš. Co teď, Péťo?« táže se vnitro předsedy.
»Pošlu hasiče na Ukrajinu. Co kdyby se to rozšířilo až tam,« reaguje profesor.
V těchto dvou větách, Rakušanově a Fialově, je obsaženo úplně všechno. Celé to skutečné programové prohlášení, programová strategie nynější Vlády České republiky. Zobecněno do prosté jednoduchosti – za všechno může Babiš a přednostní – zároveň však jediný! – zájem se soustředí na Ukrajinu, na blaho ukrajinského občana.
Typický příklad toho, kdy vtip přestává být vtipem, protože v měřítku 1:1 kopíruje skutečnost. Řekl bych, že dokonce víc než jedna ku jedné, že by klidně šel označit za dezinformační…
A propos – může být vtip dezinformační? Může. Když je pravdivý!
Petr Kojzar