Dnes vám chci představit muže, od jehož smrti právě dnes uplynulo sto dvacet pět let. Měl štěstí, že se narodil do století, které zrušilo hradby a stavební boom umožnil tehdejším architektům a stavitelům rozvíjet svůj talent. Nebylo to ještě století, pokud jde o stavebnictví, hledání nových nápadů. Bylo to období historizujících měšťanských stylů a jeden z nich Mocker stavebníkům nabídnul.
Josef Mocker byl erudovaným architektem. Měl za sebou pražské i vídeňské školy, byl stoupence pseudogotiky, kterou vždy prosazoval do svých staveb. Byl velmi aktivním v oboru restaurátorství, i když už jeho současníci mu vyčítali, že se dostatečně nevěnuje původním stavebním prvkům a předělává stavby tak, jak to jemu vyhovuje. Do Prahy ze severních Čech, kde v té době působil, se vrátil jako šéf svatovítské hutě, jehož nejvážnějším úkolem měla být dostavba Katedrály. Sice se musel poprat s návrhy dalšími, když se konečně začalo rozhodovat, ale nakonec vyhrál. Štěstí, aby Svatovítský chrám dokončil, však neměl, nemohl ho dostavět. Po jeho smrti převzal úkol architekt Hilbert, který se sice řídil jeho plány, ale přestavbu střední gotické věže nepřevzal. Dá se říci: Naštěstí. A tak se zachovala ve svém původním parléřovském provedení.
Nás však doslova šokuje množství staveb, tedy především rekonstrukcí, které Mocker po sobě zanechal. Vyjmenujme si některé, všechny snad ani nelze…
Tak jako příklad některé známé jím provedené rekonstrukce a obnovy: Prašná brána, Staronová synagoga, Malostranská mostecká věž, Staroměstská mostecká věž, Karolinum, Jindřišská věž, Nové probošství na Pražském hradě, chrám sv. Štěpána, Karlštejn, Křivoklát, Konopiště, chrám sv. Barbory v Kutné Hoře, katedrála sv. Bartoloměje v Plzni, katedrála sv. Bartoloměje v Kolíně, atd. Společně s arch. F. Mikšem pak postavili Kostel sv. Ludmily v Praze na Vinohradech a třeba kostel sv. Prokopa na Žižkově, atd. Stačí?
Mě ovšem zaujal jeden moment. Mockerovo zacházení s historií. Tak třeba Karlštejn. Ochoz na ústřední věži tam nikdy nebyl. Architektovi se líbil, a tak ho tam při tehdejší rekonstrukci prostě nechal přidělat. Namítnete, že jsme si za ta dlouhá léta od mockerovských úprav, na něj zvykli a líbí se nám. Může to tak být. Na mnohé si člověk zvykne. Jako my na ten dnešní Karlštejn. Jenže chceme-li obnovit odkaz předků a vrátit čemukoliv původní tvář, nelze si úpravy dělat podle svého anebo proto, že to momentálně požaduje doba. Anebo protože se nám to momentálně nehodí, ničit památky minulosti či alespoň některé jejich části.
Ani dnes tomu není jinak. Vzpomínáte? Podvrhem předložený statický posudek a rychlé využití toho, že objekt byl navržen k ochraně pozdě, znamenalo účelovou likvidaci přerovského střediska Komuna. Stejně tomu bylo při pražském stržení Transgasu. A je tomu tak také u pomníků postavených na paměť sovětských vojáků. V tomto případě se ničí rudá hvězda anebo se památníky dokonce přemisťují jinam, aby je současní obrazoborci neměli stále na očích a nepřipomínali jim, že bez těch padlých by možná oni sami dnes nežili. Stejně bychom mohli jmenovat město Semily, kde zvažují odsun pomníku Antala Staška a Ivana Olbrachta jinam. Vadí totiž Olbracht. Nebo pražský odvoz sochy maršála Koněva z jednoho dejvického náměstí. I to do kategorie svévolného ničení památek patří a ne vždy to má věcný účel.
Jaroslav Kojzar
Skutečně hrad Karlštejn získal přestavbou zmíněné hutě svou novou tvář ,která se líbí. Komunisté po roce 1948 vítěznou silou bohužel ničili svou budoucnost ,která se tak tragicky projevila v roce 1989. Vše je to poučení puze pro současné generace ,ale budoucí generace si musí projít cestou „ohněm“.Škoda ,že si to komunisté neuvědomovali při budování socialistické společnosti.
V ČR byla zřízena Ukrajinská pošta. Aby bylo možno falšovat korespondenční hlasování.
Už to do sebe začíná všechno logicky zapadat. Fiala a Rychetského Pětikoalice a Pavel to mají dobře vymyšleno.
Obnovený kapitalismus v rozbitém Československu po listopadovém puči 1989 se nikdy neštítil zneužít a využít pro své účely i třeba bezvýznamnou sebevraždu bezvýznamného studenta Palacha. Účel světí prostředky, a účelem tohoto zneužití není a nikdy nebylo nic nižšího, než touha po cizím majetku. Účelu za použití tohoto prostředku bylo dosaženo a zloději majetků nás všech pořádají od listopadu 1989 oslavné sabaty u hrobu, jež tento věřící sebevrah smí mít za svolení církve. Za tu přetvářku, zabalenou do blábolu o svobodě to přece stálo a stále stojí.
Soudruhu Kojzare, pláčete sice tklivě, ale na špatném hrobě. Jako obvykle. Byli jste to vy bolševici, kdo jste bořili vám nepohodlné pomníky i obyčejné hroby. Jako byl ten Palachův. K zuřivosti vás dohánělo vědomí, že se u jeho hrobu scházeli odpůrci totalitního režimu. Hrubým nátlakem na rodinu JP jste je donutili, že urnu s ostatky JP museli přemístit z Olšan na hřbitov do Všetat. I tento hrob byl 20 let neustále monitorován stbáckými nohsledy. Vy sám jste to pak nenávistnými články v RP podporoval. Styďte se.
To je nechutné, takhle zneužívat tragickou smrt duševně nevyrovnaného mladého muže. Vy byste se měli stydět.
Přesně. Každý kdo se pokusil o sebevraždu je odvezen na psychiatrii nebo na uzavřené oddělení psychiatrické nemocnice. Palachovi se bohužel sebevražda podařila, takže převoz na psychiatrii už byl bezpředmětný. Chopili se toho ovšem „schopní“ všeho a zneužili to a zneužívají dodnes.
Nacisti v ČR v Praze 6 zničili pomník maršála Koněva, sovětského hrdiny, jehož armády osvobodily německý koncentrační tábor Osvětim.
Hlavním viníkem nacistického odstranění pomníku Koněva v Praze je poslanec za TOP-09 Ondřej Kolář, jehož otec Petr Kolář je poradcem prezidenta ČR Petra Pavla.