Meditace o »absurdním divadle«

Svět je absurdní divadlo, které se Ionesco a špatný napodobitel Havel pokoušejí přenést na jeviště. Dočetl jsem Kafkův Ortel a jeho povídku V kárném táboře. Výplod chorého mozku, řekl by normální čtenář v normální době. Dnes v tom však uměnoznalci vidí poselství. Jaké? To vědí jen oni. A ostatní? Ti se tváří, že rozumí, i když nerozumí ničemu. Rozumět znamená ocitnout se mezi vybranými, mezi těmi, co ovlivňují chod světa, a tak se leckdo tváří, že porozuměl. V tom se vlastně s Kafkou docela shodují. Přitom neovlivňují nic. O tom, co je a bude, se rozhoduje jinde. Jde o stejné absurdní divadlo, které vymýšlejí psychopati či ti, kteří, kdyby mohli, »ukradli (by i) Slunce« (Wolker).

No řekněte, je normální, když ten, kdo vyvolal válečnou situaci svými přístupy a penězi, pak křičí, že je třeba postupovat proti agresorovi a zbraněmi a různou podporou pomáhá ještě k většímu požáru, v němž umírají lidé, a prohlašuje při tom, že on jediný má pravdu?

Je normální, aby ministr, slavící konec roku se svými podřízenými v době, kdy jiní umírají pod zbraněmi psychopata, bere část důchodů těm, kteří se starali o problémy lidí a často kvůli tomu neznali ani volno se svými rodinami, či plnili tehdy platné zákony své země?

Je normální, když země, která vyrobí dostatek, ba dokonce přebytek elektřiny, převede rozhodování o její ceně na druhou zemi, aby ta určovala, za kolik se bude prodávat, přičemž elektřinu, která směřuje do jejích vlastních sítí, ocení mnohem nižší cenou?

Je normální, aby stejnopohlavní lidé uzavírali mezi sebou manželství a pak vychovávali i děti a to v Evropě hlásící se ke křesťanským tradicím, a vše se krylo tzv. lidskými právy?

Je normální, aby premiér nevěděl, že má ještě ve své záložně schovaný milion, který »opomněl« přiznat, a že z téže spořitelny někdo vynesl snad v nákupní tašce statisíce prý z ukrajinských zdrojů a nikdo nikoho nezažaloval?

Je normální, že se nakoupí drahá útočná letadla a přitom se prý na nikoho nechce útočit, ale jen bránit se? Je normální, aby se na tato letadla vzaly peníze seniorům, ač ti je měli dostat ze zákona, a potom si vše nechat schválit několika nadsoudci, kteří byli vládními senátory zvoleni a tedy jsou jim zavázáni a budou schvalovat vše, co se jim předloží a to ve stylu Kafkova Procesu?

Je normální, aby si politická strana, v jejímž čele stojí ministr vnitra, přihrála ještě před volbami peníze z podvodné akce, při níž se z jednoho komunálního pražského podniku vyvedou miliony, a přitom se tváří, jako by to bylo v rámci pravidel?

Je normální změnit kvůli pár desítkám stoupenců Pirátů čísla občanských průkazů, protože z těch stávajících je možné se dozvědět, kdy jsme se narodili, jsme-li žena či muž a máme-li nějaké vzdělání, a přitom vše zdůvodňovat ve stylu, že se tak nějaký nový absurdní hráč konečně nebude moci dostat k naší identitě?

Je normální, když nás Bartošovo ministerstvo sváže elektronickými údaji, k nimž se může kdokoli dostat prostřednictvím naší občanské legitimace, kde mohou být uloženy všechny naše údaje, které nás umožní sledovat po celý další zbytek života?

Je normální, že my, kteří jsme nikdy neměli kolonie a ani z nich nic nezískali, máme buď přijímat migranty z bývalých koloniálních zemí anebo za ně platit do fondu Unie, abychom odlehčili těm, kteří si po staletí zvyšovali úroveň z exploatací jejich bohatství?

Je normální, aby přišedší z východu pod záminkou války dostali u nás nejen prostředky na více než slušný život, ale mohli i zcela zdarma léčit své nemoci, jejichž léčení je u nich drahé, aby pak nám chyběly některé léky a zdravotnictví nestíhalo pomáhat vlastním potřebným?

Je normální, když se naše děti učí, že svoboda k nám přišla ze Západu, když po skoro celé zemi jsou rozsety hroby rudoarmějců?

Je normální, že jen to, že brankář, který chytal v mužstvu, jež hrálo v ruské KHL, nesmí hájit branku mužstvu, jež sídlí v Česku, ale nevadí to v sousedním Německu, a že světově známá vídeňská zpěvačka ruské národnosti nesmí u nás mít koncert?

Je normální přejmenovávat ulice a náměstí, která měla staré tradiční názvy, po neznámém politikovi, který s naším národem nemá nic společného jen proto, že tím narušíme vztahy se zemí, která na těchto adresách sídlí?

Je normální, že jsme ochotni se zbavit další vlastní suverenity, abychom se mohli stát ještě většími vazaly, než jsme, a že se cítíme poctěni, když cizí velmoc vyznamená naše zpravodajce, protože se jim ještě více podřídili?

Je normální pokládat za vrchol našich přání navštívit New York, vyjet na sochu Svobody a při tom neznat krásy své vlastní země?

* * *

Hrajeme sami se sebou absurdní divadlo. Tleskáme ve stoje Havlovu Largu desolatu, ač je to vlastně jen další Odcházení. Modlíme se k 17. listopadu, i když jde dokonce o začínající Proces anebo o Proměnu. Ve skutečnosti je to však ještě horší. To absurdní divadlo je svět, který jsme si zvolili a k němuž jsme se připojili a vůbec nepřemýšlíme, že se tím vlastně z nás stávají nejen ovce, ale Gregorové Samsové z bláznivé Kafkovy Proměny. Mnohokrát jsem se sám sebe zeptal: Chceme opravdu dojít tak daleko jako Samsa či jako Jiří z bláznivého Ortelu? Věřím, že nikoli, ale nechováme se podle toho. Nebo spíš ti, které jsme vynesli k moci? Zkusme se konečně podívat kolem sebe svýma očima a navždy odhodit tu kafkiádu a absurdní divadlo kolem nás.

Jaroslav Kojzar