»Věřím, že všichni ti, kteří těží z války a přispívají k jejímu vzniku, by měli být zastřeleni hned první den občany své země.« (Ernest Hemingway z knihy Sbohem, armádo). Jenže ti, kteří chtějí válku, jsou v čele dění nejen v Evropě. Mírotvorce Trump už vytáhl zuby i na Írán a Venezuelu a zakousl se. Nyní má namířeno na Grónsko. Nepochybujme o tom, že také tady se zakousne. Při tom Grónsko je Evropská unie a NATO zároveň. A co my? Co lidé v Evropské unii?
…teď, v míru, vzrostla díky zdokonalené propagandě všeobecná servilita do neuvěřitelných proporcí a je třeba podívat se tváří v tvář skutečnosti, že od vteřiny, kdy do domovů vtrhne rozhlasové hlášení o mobilizaci, nelze nikde očekávat odpor. (Stephan Zweig: Netrpělivost srdce).
Ano, mobilizace! To hrůzné slovo, jež některé z našich synů a vnuků má odsuzovat na smrt. Kdyby jen je. Také dcery a vnučky v zázemí. Nás všechny. Jsou přece drony, rakety a munice do těžkých děl, které zasáhnou i vesnice pod horami. V dodávkách oné munice přece máme své zkušenosti. I zdůvodnění existují, plné velkých slov a myšlenek. Jenže »…války, které se vedou za svobodu, za nezávislost a za demokracii, jsou vždycky podezřelé.« (Bruno Traven: Loď mrtvých).
Ale válka tu už přece je. Evropa válčí. Zatím prostřednictvím jiných. Zatím. Co by to však bylo za generály a politiky vonderleyenovského typu, kdyby počítali jen s tím, že někdo nastálo bude za ně vést svou válku? Když se tamní kanónenfutr vyčerpá? Mají přece i svůj evropský lidský materiál. Vyňato jistě nebude ani Česko. Jen lidé zatím nejsou připraveni umírat za generály a politiky skrytými později v bunkrech. Je nutné je tedy na to připravit.
Podle průzkumu většina obyvatel Česka nechce válčit. Pouze 19,1 % lidí u nás je např. pro povinné zavedení branné povinnosti, což je jeden z prvních kroků k militarizaci země a přípravy na válku. S ní kromě pár válkychtivých a dobrodruhů nikdo nepočítá. Ale bere někdo vůbec na vědomí to, co chtějí lidé? Nebo platí pouze to, co vyhovuje probruselským politikům a generálům se zeleným myšlením?
Jsme členy Severoatlantického paktu. Toho, který pacifikoval Srbsko, Afghánistán, Libyi, jehož vůdčí silou jsou Spojené státy, jež měly rozhodující podíl na zmíněných vojenských akcích a dnes pirátsky napadly Venezuelu a chystají se uzmout Grónsko a udělat své kolonie z dalších zemí, zvláště těch, které mají velké nerostné bohatství. Právě tento pakt se v Evropě chystá na válku. Na nové přerozdělení světa a jeho surovin. To, co říkají a chtějí lidé, není tedy důležité. To, oč má zájem kapitál, však ano. Je jen záležitostí propagandy, jak obyvatele Evropy dokáží vůdcové Evropy přesvědčit, že mít suroviny druhých či zaujmout strategická místa je důležitější než jejich vlastní životy. Stačí pro to vymyslet zástupné důvody.
Že přeháním? Nikoli. Přečetl jsem si nejen proslov, který měl loni náčelník generálního štábu Karel Řehka před důstojníky Armády ČR, ale především to, co vyslovili ještě vyšší a velitelskými funkcemi pověření generálové v Evropě a tedy i v NATO.
Polovina prosince loňského roku – z vyjádření šéfky britské tajné služby Blaise Metreweliové: »Západní Evropa se snaží pochopit, že žije mezi mírem a válkou.« (podle The Economist).
Prosinec 2025, z rozhovoru italského admirála Giuseppe Cavo Dragoneho, předsedy vojenského výboru NATO pro Financial Times: »NATO může podniknout preventivní úder.« – na Rusko, jak jinak.
Listopad minulého roku, z prohlášení francouzského generála Fabiena Mandony: »Musíme se smířit s tím, že přijdeme o své děti.« (podle The Economist).
Prosinec 2025, z vyjádření generálního tajemníka NATO Marka Rutteho: »Musíme se připravit na válku v rozsahu, v jakém ji zažili naši prarodiče či praprarodiče.« (tamtéž).
Prosinec předchozího roku, z prohlášení velitele britských ozbrojených sil, maršála letectva sira Richarda Knightona: »Bezpečnost nelze svěřit pouze stávajícím ozbrojeným silám.« (tamtéž).
Slovo bezpečnost je třeba nahradit slovem válka. Ta by smazala z mapy potenciálního nepřítele bez ohledu na to, zda by vůbec tuto bezpečnost chtěl ohrozit. Oním nepřítelem je v současné době Rusko. Jenže »americká rozvědka hodnotí, že Rusko nemá ani schopnosti dobýt a okupovat Ukrajinu, tedy ani uskutečnit ‚invazi a okupaci‘ Evropy.« To prohlásila šéfka americké tajné služby Tulsi Gabbardová. Tak jak je to? Proč tedy máme všechnu energii vrhnout na rozšiřování a další vyzbrojování armády a počítat s tím, že naše děti, vnuky, ztratíme? Proč mají být ničeny hodnoty, které vybudovaly generace? Řekne mně někdo proč?
Nepřipojuji se k tak drastickému řešení Ernesta Hemmingwaye, i když se přímo nabízí. K jeho odsouzení válek však ano. Válek, které navíc nejsou našimi válkami. Proto dovolte zakončit mé dnešní zamyšlení několika myšlenkami lidí, kterých si vážím…
Bertrand Russell, filozof: »Válka neurčuje, na čí straně je pravda – jenom kdo zbyde.«
Julian Assange, novinář: »Každá válka v posledních padesáti letech je výsledkem mediálních lží.«
Phil Bosmans, belgický spisovatel:»Život je příliš krátký a náš svět příliš malý na to, abychom z něho dělali bojiště.«
Jaroslav Kojzar
A ještě jeden citát. Napsal ho básník Jiří Žáček: »Vojevůdce je voják, který statečně prolévá cizí krev.« A to přece my z Podhradí nechceme.
Diskuze je uzavřena.