Budoucí svět bez Evropy jako rovnocenného partnera – zmiňoval jsem to již mnohokrát a ve správnosti a logičnosti mého uvažování mě přesvědčil i aktuální komentář na serveru ukraina.ru. Do hry vstupuje další významná mocnost – tentokrát jihoamerická. Na straně Ruska, přirozeně. Brazilský prezident Lula da Silva je totiž právě v těchto dnech na návštěvě Číny… A u nás se mezitím nenajde nikdo, kdo by pozatýkal členy Vlády ČR a postavil je před soud… Evropa tuhle bitvu nevyhraje, protože ji vyhrát nemůže. Jde proti ní celý svět, protože ona si začala, ona se rozhodla jít proti němu. Ona, Evropa, která nic strategicky důležitého nevlastní. Snad jen zelené maniaky, chtíce vyrábět elektřinu z brčálově zelených lusků, a desítky, možná stovky nejrůznějších pohlaví. Trochu málo prozajištění prosperity a budoucnosti generacím příštím, nemyslíte?
A co píše ukraina.ru?
Čínská lidová republika se stává centrem globální politiky. Vůdci z celého světa spěchají do Číny, což objektivně naznačuje posun v centru moci směrem k Říši středu. Nejnověji Peking navštívil francouzský prezident Emmanuel Macron spolu s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a také íránský ministr zahraničí Hossein Amir-Abdollahian a jeho saúdský protějšek Faisal bin Farhan Al Saud.
A nyní do Číny dorazila německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková a prezident vedoucí velmoci v Jižní Americe, brazilský vůdce Lula da Silva. Lula zahájil svou návštěvu radikální výzvou k dedolarizaci světového obchodu, což na Západě vyvolalo nechtěnou senzaci. »Každý večer si kladu otázku: proč by měly být všechny země při obchodování navázány na dolar? Proč to nemůžeme udělat při navázání na naše měny?« prohlásil Lula emotivně v Šanghaji a sklidil potlesk publika.
Brazilský prezident navíc ostře kritizoval Mezinárodní měnový fond a připomněl ekonomickou agresi proti Argentině, která se dostala pod silný tlak západních věřitelů. Lula pronesl tento projev v sídle Nové rozvojové banky, která vznikla společným úsilím států z aliance BRICS. Nová rozvojová banka bude půjčovat rozvojovým zemím, což představuje skutečnou alternativu k MMF, který poskytuje půjčky za velmi nevýhodných podmínek. To dramaticky zvýší atraktivitu BRICS, kam vstupují další a další noví členové. Banka bude stimulovat obchodní vypořádání v národních měnách, čímž zničí dřívější dominanci dolaru a ekonomicky a politicky vázaného eura.
To, o čem nyní brazilský prezident v Číně mluví, není vůbec sen, ale nevyhnutelná realita. Protože právě v posledních týdnech řada zemí omezila používání americké měny při obchodních transakcích a stává se z toho lavinový trend. Tento vývoj vyvolává ve Spojených státech vážné obavy. Americká média pohotově zareagovala na čínskou cestu brazilského prezidenta a strhla proti němu proud obvinění.
Západ doufal, že se Lula stane jejich partnerem. Má ale jiné plány. V prvních měsících své vlády se brazilský prezident odmítl připojit k Bidenovi v odsouzení ruských akcí na Ukrajině a umožnil íránským válečným lodím vplout do přístavu v Rio de Janeiro, a vyslal hlavního poradce na schůzku s venezuelským vůdcem Nicolásem Madurem. V Pekingu se Lula setká se Si Ťin-pchingem, který se snaží zlikvidovat mezinárodní pořádek pod vedením USA a postavit Čínu jako diplomatického zprostředkovatele. Brazílie mu mezitím pomáhá zviditelnit jeho měnu – jüan – vůči dolaru. Namísto prosazování demokracie na západní polokouli Lula světu připomíná svůj přístup k zahraniční politice, který klade důraz na pragmatismus a dialog a příliš se nestará o to, zda je v rozporu s politikou Washingtonu nebo Západu. Čína a Brazílie vykreslují své vzájemné vazby – a také vztahy s Ruskem – jako rostoucí globální význam. Čínský velvyslanec v Brazílii Zhu Qingqiao označil BRICS za katalyzátor změny globálního vládnutí.
Postoj Brazílie k ukrajinské krizi je ostře kritizován i na Západě. Washington zdůrazňuje, že Lula kategoricky odmítl dodat Vladimíru Zelenskému munici pro tanky německé výroby a vyzval ukrajinského prezidenta k mírovému kompromisu, který Spojené státy důrazně odmítají. Touha po dedolarizaci, kterou nyní projevuje stále více zemí – od Saúdské Arábie po Brazílii – je přitom z velké části důsledkem amerických sankcí proti Rusku. Ukázali, že Amerika je připravena použít svou měnu jako zbraň proti svým politickým rivalům. A to způsobuje přirozenou nedůvěru a obavy mezi vedením jiných zemí.
Brazilský prezident vyzval země po celém světě, aby opustily dolar ve prospěch společné měny nebo národních měn. Jen pár týdnů předtím učinila tento krok v obchodu s Pekingem samotná Brazílie.
Jedním z hlavních argumentů ve prospěch přechodu na národní měny je role dolaru v sankcích proti jiným zemím, například loni proti Rusku… Tato role dolaru v ekonomických omezeních byla jasnou demonstrací pro země globálního Jihu a přiměla je k diverzifikaci měnového koše pro mezinárodní platby, aby se snížila jejich přílišná závislost na dolaru. Západ věnuje pozornost tomu, že v předvečer Lulovy čínské cesty jeho zvláštní poradce Celso Amorim navštívil Moskvu a setkal se s ruským vedením, aby projednal ekonomické a politické otázky. Podle amerických expertů hodlá Brazílie zintenzivnit obchodní spolupráci s Rusy především v oblasti zemědělství a energetiky.
»Brazílie potřebuje hodně hnojiv. V roce 2021 činila hodnota dovozu z Ruska 5,58 miliardy dolarů, z čehož 64 % tvořilo hnojivo. Dovoz hnojiv z Ruska tvoří 23 % z celkového objemu 40 milionů tun. V únoru 2023 bylo oznámeno, že ruský Gazprom bude investovat do brazilského energetického sektoru v rámci rozšiřujícího se energetického vztahu mezi oběma zeměmi. V budoucnu to může vést k úzké spolupráci při těžbě a zpracování ropy a plynu a také při rozvoji jaderné energetiky. Taková spolupráce bude přínosem pro brazilský ropný sektor, který je považován za předního světového vývozce. Do března 2023 dosáhl ruský vývoz nafty do Brazílie nových rekordů uprostřed úplného embarga EU na ruské ropné produkty. Zvýšené dodávky nafty také zmírní její potenciální nedostatek – jinak by hrozilo ‚podkopání‘ brazilského zemědělského sektoru,« píše tamní novinář José Caballero.
Je také známo, že brazilský prezident se angažuje v mírovém urovnání rusko-ukrajinského konfliktu. Američtí analytici věří, že Lula brzy přijde s konkrétními mírovými iniciativami zaměřenými na ukončení konfliktu, což jistě bude v rozporu s bojovným postojem Západu. S největší pravděpodobností oznámí své plány v průběhu nynější návštěvy Pekingu a bude je koordinovat právě s Čínou. To zasadí další ránu světovému řádu založenému na hegemonii Washingtonu.
Robert Fish
🇸🇰🤔Generál Jozef Viktorín na sociální síti napsal, že Slovensko s velkou pravděpodobností nedostane peníze z Evropského mírového nástroje za letadla MiG-29 a systém Kub, které poslalo Ukrajině.
„Takže když odvolaný Naď informoval veřejnost, že Slovensko dostane asi 350 milionů, zase lhal? Prý nám nechtějí přeplatit ani cent,“ tvrdí Viktorín.
Důvodem je podle generála to, že letadla MiG-29 ani systém KUB nebyly na seznamu prioritního materiálu pro Ukrajinu, a proto prý neexistuje nárok na kompenzaci. O tyto dodávky prý Ukrajina a Brusel nežádaly.
V příspěvku se dále píše, že právě z tohoto pohledu třeba posuzovat cestu Hegera a Nadě do Kyjeva. Účelem cesty byla snaha zachránit situaci, ale marně.
„Čili dostaneme 0 eur a ještě nám podle dvoustranné dohody s Ukrajinou vzniknou náklady na dopravu a palivo, které jsme se jim zavázali věnovat,“ píše Viktorín a dodává:
„To je vizitka práce „demokratů“ v praxi. Náklady ponese každý občan Slovenské republiky a bude se muset skládat na jejich diletantismus. Takže nás nejen odzbrojili, ale tito „spolehliví partneři“ si ani neprověřili mechanismus proplácení pomoci z daného fondu. Náš návrh na vytvoření vyšetřovací komise po volbách je více než aktuální“.
Sledujte @neCT24 | 42TCen
Začal rozprodej (rozkradení) dalšího státního majetku. Tentokrát České pošty. Rakušan ví jak na to.
🤨Rakušan předpokládá, že Česká pošta nepotřebuje svou hlavní budovu v centru Prahy a měla by ji prodat.
🏤Ministr vnitra Vít Rakušan si myslí, že by Česká pošta mohla prodat budovu v Jindřišské ulici v Praze. Rozhodnout ale podle něj musí management podniku, sdělil na pondělní tiskové konferenci na Hradě.
„Česká pošta minulý týden zvýšila o 250 milionů na jednu miliardu korun odhad částky, kterou by mohla získat prodejem rušených poboček. Bude ale záležet na tom, kolik nemovitostí bude nakonec k prodeji,“ řekl mluvčí Matyáš Vitík.
Podle Rakušana musí Česká pošta také kvalitně hospodařit se svými nemovitostmi a položit si otázku, zda všechny pobočky v současnosti potřebuje. Sídlo v Jindřišské ulici je podle něj sice krásné a reprezentativní, ale nedá se před ním v podstatě zaparkovat, je těžko vytopitelné, nákladné na údržbu a zčásti prázdné.
💶✉️Ministr se domnívá, že by Česká pošta měla svůj management vést ve skromnějších podmínkách a získat peníze z prodeje.
„Je to úvaha. Rozhodnutí nebude dělat ministr vnitra, s tím musí přijít management České pošty, ale já osobně se takové úvaze vůbec nebráním,“ podotkl Rakušan.
Sledujte @neCT24 | 42TCen