Vlci vyhlásí beránkovi a ovečce válku. Ovečka se bojí, ale beránek si z toho nic nedělá. Když vlci zaútočí, tak Beránek je připravený. Takový je obsah jednoho z dílů Pohádek ovčí babičky, zvoucí se O té vlčí válce.
Jistě mnozí znáte tyhle roztomilé Večerníčky, kterak ovčí babička plete dlouhou punčochu na zimu, a aby jí šla práce lépe od ruky, vypráví při pletení pohádky. Hlavním hrdinou je malý, hodný beránek, na kterého má políčeno zlý vlk. Beránek se ale vlkovi jen tak nedá, a tak si vlk musí na beránka pozvat své dva hladové vlčí kamarády. Statečný beránek se ale snaží překonat všechny jeho nástrahy, aby se živ a zdráv dostal ke své ovečce. Díky svému důvtipu a chytrosti vlkům pokaždé uprchne.
Proč ten pohádkový úvod? Poněvadž jedna taková ovčí babička, přesněji ovčí dědeček a udatný beránek v jednom, bydlí od včerejška na Pražském hradě. A právě včera, svým inauguračním projevem, začal vyprávět také pohádky, ne nepodobné těm ovčí babičky. Prostě Pohádky ovčího dědečka o sobě samém, chrabrém to beránkovi. Podobně uspávací. Akorát v těch jeho se nic nového nedozvíte, jsou totiž bez příběhu. Jeden by u nich usnul ještě dřív, než u těch babiččiných. Byv ukolébán nudou, takříkajíc uzíváním se. Snad krom toho, jak on, mužný beránek, všechny své ukrajinské ovečky uchrání před zlým ruským vlkem, jenž se proti jeho důvtipu neobejde bez pomoci svých stejně hladových vlčích kamarádů – třeba z Číny. Konec konců – jak loni v září informoval denik.cz, Číňané úspěšně naklonovali prvního vlka arktického… To je, panečku, výzva jako hrom. Ale ani toho se náš ovčí dědeček nebojí.
Řekl to takhle: »Pro inspiraci nemusíme chodit daleko. Ukrajina nám i našim partnerům ukázala, že nezlomné odhodlání je více než převaha a síla agresora. Právě jednotný středoevropský hlas bude důležitý, máme-li Ukrajině pomoci k vítězství. A nejen naše historická zkušenost by měla být důvodem, abychom v její podpoře nadále pokračovali. Pomáháme tím nakonec i sami sobě.«
Parafrázoval bych v této souvislosti zlidovělou hlášku majora Terazkyho z Černých baronů: »Dobre hrátě, chlapci, velmi dobre hrátě! Vidítě, aké pekné pěsničky nám napísali súdruhovia v Sovetskom sveze?! Len ta trúba jim tam chýba, len ta trúba!«
Já bych to upravil asi takto: »Dobre rozprávátě, pán prezident, velmi dobre rozprávátě. Vidítě, aké pekné texty vám napísali súdruhovia v Sovetskom sveze, ehm… čo to tárám, páni kapitalisti v Amerike. Len tie pletacie ihlice vám chýbaju, len tie ihlice.«
No, uvidíme, co se nám z ovčího dědečka alias beránka vyklube. Já se ovšem preventivně už teď po těch jeho pohádkáchk zdráhám usnout, aby mně po probuzení nad hlavou klidně nelítaly i nějaké rakety nebo střely s plochou dráhou letu, jak se zkraje týdne nechal slyšet beránkův souputník ve zbrani, jistý generál Řehka.
Lidé, buďte pamětliví Fučíkova odkazu.
Lidé, nespěte.
Lidé, bděte.
Robert Fish
Diskuze je uzavřena.