Víte, co to je PR (píár) rozhovor? To je takový rozhovor, kdy se tazatel (většinou novinář) dohodne s dotazovaným na otázkách za nějakým účelem. Obecně řečeno – ty otázky mají podobu nahrávek, z nichž respondent smečuje. Tady totiž neplatí ono Donutilovo (herec Miroslav Donutil) »ptejte se, na co chcete, a já vám na co chci odpovím«.
V tomto případě se novinář ptá na to, na co respondent odpovídat chce. Čili vše jest předem domluveno, aby dotazovaný jednak nebyl zaskočen, a je-li takový rozhovor takříkajíc politický, aniž by za PR rozhovor byl vydáván (musel by takto být označen coby placená reklama), cílí takto maskovaně na oblbnutí veřejnosti.
Právě na takovou předem zrežírovanou dialogovou komedii ubohé kvality jsem narazila na novinky.cz. Vzhledem k tomu, že kolem střelby na FF UK se rojí čím dál více nejasností a pochybností, kukadlo zřejmě naznalo, že by už mělo nějak reagovat.
Autor této prostoduché, naivní směšnosti, Jan Martinek, zvolil všechápající titulek: »Rakušan: Sám mám nějaké otázky ohledně zásahu policie na fakultě«.
V podtextu toho a celého rozhovoru zní jasně: Ptám se pouze já, ptám se za vás, vy držte ústa – od kladení dotazů tu jsem výhradně já, poněvadž jen já se umím zeptat správně.
Mně z toho fakt asi hrábne – jak to kukadlo je v tom rozhovoru pokorné, jak se snaží nehrát si na machra. Toho píárového charakteru rozhovoru jsem si nevšimla jen já – nějaký pan Otto Matouš v diskusi pod výtvorem redaktora Martinka píše: »Tak nevím, zda záměrně nepadaly otázky jako například, proč policie vsadila vše na jednu kartu a vlítla s velkým humbukem pouze do jednoho objektu? Proč policie odjela z objektu, kde se potom vraždilo? Proč včas nevarovali vedení školy? Proč neměli dlouhou zbraň a vraha nezastřelili atd.? A také, proč mám pocit, že Rakušan otáčí, a pokud dojde na lámání chleba, policejní ředitel poletí přes palubu?«
Pane Matouši, právě proto se jedná o učebnicový PR rozhovor, aby otázky, které v diskusním příspěvku zmiňujete a které jsou jedny z těch zásadních, prostě a jednoduše nepadly, poněvadž by na ně kukadlo odpovídalo horko těžko.
By mě docela zajímalo, na kolik si novinky.cz za tuhle službičku přišly? Metou tu kauzu pod koberec, seč jim síly stačí. A čím jsou zarputilejší, tím větších pitomostí se dopouštějí. Zmiňované interview je v celé téhle amatérské šaškárně jednou z nich (celý rozhovor zde).
Marie Krejčíková
Opakovaně se ptám a nikde jsem ještě nenašel odpovědi, které nám dluží ministr vnitra Rakušan a s ním policejní prezident:
Naši investigativní novináři a reportéři jsou zvyklí šťourat se do mrtě v každém kriminálním případu, který se v ČR vyskytne. Novináři vždycky neúnavně obcházejí s kamerami a mikrofony všechny příbuzné, sousedy, svědky apod. dotyčného případu. Výsledky svých zjištění pak zveřejňují v televizním vysílání a na internetu. Toto se však neděje v případě dvojnásobné klánovické vraždy, kdy přišel o život otec a jeho miminko. Je ticho po pěšině. Ptám se tedy – kde je matka zabitého dítěte a manželka či družka zabitého muže a otce dítěte? Tito lidé někde žili, mají příbuzné, sousedy, svědky svého života atd. Na toto zatím ministr vnitra a policejní prezident nedali odpověď. Mám tušení, že odpovědi se nikdy nedočkáme, protože pravda by byla pro Fialu a Rychetského Pětikoalici nepříjemná a nežádoucí, aby se nezvedly v ČR nežádoucí protiukrajinské nálady …… Nedoufám v pravdu v tomto prolhaném pokřiveném režimu v ČR. Nevěřím ministrovi vnitra a policejnímu prezidentovi a policii.