Gaza! Další desítky mrtvých v posledních dnech. Příměří nepříměří. Kdo ho porušil? Palestinci? Nikoli. Izraelci? Asi bychom lhali, kdybychom napsali, že ani ti ne. Takže… Co udělá ta demokratická a právu stranící Evropa? Zatím nic. Nemůže totiž nařknout Izrael. Lepší je tvářit se, že se nic neděje. Je to tak, členové společenství ochotných? Je to tak, kandidáte na poslance za ODS, ministře Jane Lipavský, emigrante od Pirátů?
Kdyby se něco podobného seběhlo na východě Evropy, pak by nás média od rána do večera zásobovala novými podrobnostmi, z nichž by přímo srčela krev, vlastně proudy krve, a snad i prokletí. Tedy, pokud by se něčeho podobného dopustili Rusové, protože »Rusové nejsou lidé« (americký transgender zpěvák Sarah Ashton Cirillo). Na rozdíl od nich »my lidé jsme« (tentýž zpěvák).
Takže zabíjet se v době příměří může – tedy, pokud jde o Izrael. Zabíjet je zločin, zvláště v době jednání o příměří – to by se mělo zřejmě týkat Rusů. Jenže postavit se celou vahou proti vrahům? Ale pokud jsou naši? Pak… pak nikoli. Je ovšem třeba nějak dvojí přístup ospravedlnit. Proto jsme se dozvěděli, že drony, přesto, že se stále ještě pouze jedná, Rusové zaútočili na Ukrajinu, a nedozvěděli se skoro nic o souběžném dronovém útoku na Moskvu. Přitom na ruské hlavní město mohli Rusové zaútočit sami. Jen pro výhodu z jednání. Ostatně co jiného je od nich možné čekat? Uvěří tomu však lidé? Neuvěří. To byste se ovšem mýlili. Mundus vult decipi, ergo decipiatur – Svět chce být klamán, tedy jej klamejme (latinské přísloví).
Na východě zatím příměří opravdu podepsáno ještě nebylo a tak nám dosud stále jednostranné zprávy líčí chuděry Ukrajince a vykreslují násilníky Rusy. Osobně si myslím, že ve válce je těžké si vzájemně zabíjení vyčítat. Podle mne se ovšem zabíjet nemá nikdy. Války jsou zločin, alespoň při řešení sporů. Je třeba je proto odsoudit.
Pokud jde o dění v Gaze, měli by moudří představitelé Evropy pozvednout hlas a vykřiknout dost. Jenže, jde přece o kamarády, co nedodržují základní lidská práva. Když se o to před časem tito moudří pokusili, neuspěli a podruhé si nikdo takovou blamáž, jaká to tehdy byla, nemůže dovolit. Zvláště, když jde o Evropu. Tehdy se jen pokusili Izrael vyzvat ke zdrženlivosti, své veto však vyslovil jeden jediný stát a byl konec umírněné formy kategorického imperiativu. A kdo tehdy zabránil dalšímu zabíjení? A zřejmě by tak učinil i nyní, pokud by se evropští lídři přece jen rozhodli pozvednout svůj hlas proti dalšímu prolévání krve v pásmu Gaza? Kdo, řekněte, kdo to byl? No přece Jan Lipavský jménem České republiky.
A propos, není zde varování i pro příměří na Ukrajině?
Jaroslav Kojzar
A jak to začalo? Tím, že americký režim se svými satelity po desítky let ignoroval pravidla, která na druhou stranu silou vnucoval ostatním.
Číst články ohledně Palestiny je pro mně kruté a vyhýbám se jim. Ta nespravedlnost je totiž ubíjející a Izrael ztratil auru mučedníka a stal se sprotým vrahem.