Když si přehodíte přes hlavu obráceně tričko, děje se nic. Když na sobě máte obráceně mikinu, to už trošku vidět je, notabene oblékli-li byste si v zimě naruby kožich. Možná ještě víc než kožich naruby mají dnes mnozí spoluobčané naruby oblečené hodnoty. Chviličku si vezmu na paškál, cool řečeno, mediální prostor. Cvrnká mě do očí čtyřiadvacet hodin denně, čili u mě nic nového, jen se mi cosi hnulo v mysli.
Jak se teď otepluje, vzpomněl jsem si na Husákovu dobu, kdy se přesně a právě v tenhle čas začínalo psát o žních. Byly toho plné noviny (Rudé právo, Lidová demokracie, Svobodné slovo), Československá televize a rozhlas referovaly o svědomité přípravě zemědělců, uzavíraly se závazky a kombajnéři z Čech a Moravy se chystali do Dunajské Stredy, pretože na juhu Slovenska, v blízkosti maďarských hraníc, sa žatva tradične začínala.
Krásně o tom vypráví seriál Plechová kavalérie, pokud si na něj vzpomenete… Spekulovalo se o výnosech, zda budou rekordní, o kvalitě, zda jí nedalo zabrat příliš suché nebo naopak příliš vlhké vegetační období nebo škůdci nebo, nebo…, prostě společnost žila žněmi. Samozřejmě včetně stranických a státních orgánů, pro něž byly rekordní výnosy a dobrá kvalita prestižní záležitostí. To víte, že se fikslovalo s výnosy z jednoho hektaru, jsme lidi, já na růžovo nic nemaluju, ale všem šlo o jedno jediné – aby Československá socialistická republika uživila obyvatelstvo.
A dnes? O žních ani ťuk, ani zmínka a gauneři živí jen sami sebe. Pravda, dobře a usilovně. Média mají plné huby nenávisti a války a zlodějských kauz a nebetyčných průserů, které metou pod stůl, a taky zadečků, vyprsených modelek s jejich klíny, skandálů typu kdo, s kým, kde, a taky manželství a rodin všech po kupě a pro všechny – jen ty opravdové hodnoty se vytratily kamsi. Politici a média a občanstvo prostě nosí ten kožich naruby. Ne tričko, ale kožich.
Hodnoty je zapotřebí narovnat. Možná se vám tahle moje glosička jeví malicherná, ale zrovna ty žně by nás měly probudit, že nic není v pořádku. Zadeček Simony je sice fajn na pohled, ale… Možná vzruší (někoho), ale nenasytí (nikoho).
Robert Fish