Již Miloš Zeman se snažil upozornit českou veřejnost na to, jaký je šéf české kontrarozvědky BIS pohádkář. Odmítal jej proto dlouhodobě povýšit do hodnosti generála.
Přišel nový prezident a ten to promptně provedl, aby udělal radost společným americkým přátelům. Obávám se, že Koudelka v čele BIS plní spíše úkoly někoho jiného, nežli je česká vláda. Je dobře, že za necelý rok tento člověk v čele kontrarozvědky skončí. Jde ovšem o to, aby Američané vládě nevnutili, promiňte, nedoporučili místo něj jiného Koudelku. Který by opět neměl na paměti především zájmy své vlasti.
Koudelka se nechal slyšet v minulém týdnu v rozhovoru pro britský seriózní deník The Guardian, že Rusko je připraveno k vpádu, vlastně k rafinovanému vpádu tak, aby to mohlo svést nejlépe na někoho jiného, na území některého ze států NATO. A to nikoliv za několik let, ale – považte – už za několik měsíců.
Koudelka se snaží hecovat rusofobní atmosféru a vytvářet militaristickou náladu v české společnosti. Pokud ho ještě někdo bere vážně.
Tak především, být na místě premiéra Babiše, tak bych Koudelku vyhodil z jeho funkce, a to s okamžitou platností a nejlépe »bez nároku na penzi«. Jak si vůbec může šéf kontrarozvědky dovolit dávat politické rozhovory pro nějaké médium ve světě, byť by to bylo médium seriózní. Tedy tzv. seriózní, protože všechna mainstreamová média na Západě jsou v zásadě rusofobní. Není mezi nimi výjimky.
A teď je otázka, co vlastně chceme. Jestli chceme přibližovat válku s Ruskem, která nemá rozumného řešení, ani konce, anebo chceme mírové soužití, mimo jiné také s touto zemí, ale i s dalšími státy typu Íránu či Severní Koreje. Neřku-li Číny. Mluvit neustále o hybridních hrozbách je trochu únavné. Upřímně, já si pod tím nic konkrétního nepředstavím.
Pozastavím se ještě u jedné záležitosti. A to je tzv. atentát v areálu muničního skladu ve Vrběticích. Zpráva BIS, která byla o tom vydána, se navzájem popírá. Na jedné straně tvrdí, že atentát provedli ruští agenti a jmenuje je. A na druhé straně mluví o tom, že nejsou pro to přesvědčivé důkazy. To je ovšem smutné, brát pouhé tvrzení našich jednostranně zaujatých rozvědčíků jako bernou minci, jako axiom. Tedy tvrzení, o němž se nepochybuje, byť pro něj nejsou žádné důkazy.
Je to proti descartovskému způsobu myšlení a také proti logice. Prostě, neměli by z nás dělat blbce. Zveřejněná fotografie dvou nějakých chlapů někde na ulici, možná nějakého českého nebo moravského města anebo jinde, zdaleka neznamená, že jsou to vrahouni, kteří přišli udělat do Vrbětic atentát.
Ale pokud pro to má BIS důkazy, měla by je předat policii, pokud ta dosud nic nevyšetřila. A policie by standardním způsobem měla předat výsledek vyšetřování státnímu zastupitelství a společně pak k soudní žalobě. Tak, aby byli dva potenciální lumpové buď odsouzeni, anebo zbaveni obvinění. Mluvit o vrbětickém atentátu jako o faktu do té doby, nežli se toto stane, opravdu nemohu…
Jiří Paroubek