Přiznám se, že mně před časem unikl rozhovor šéfa kontrarozvědky, ředitele BIS Koudelky, který byl zveřejněn zhruba před čtvrtrokem na Seznam Zprávy. Už to, že šéf kontrarozvědky poskytuje rozhovory médiím, byť spřáteleným, je něco výjimečného, co se vymyká praxi demokratického státu. Šéf kontrarozvědky pochopitelně z podstaty věci nemůže a neměl by říkat některé věci otevřeně. Je tedy nanejvýš rozumné, aby nevstupoval do veřejného prostoru vůbec.
Na řadu otázek, které od Seznam Zprávy Koudelka dostal, se vyhnul komentáři. Tento postup pochopitelně jen může zesílit spekulace o některých záležitostech, které visí ve vzduchu. Bláboly typu »trollí farmaÉ a jiné »dezinformační weby« z úst šéfa kontrarozvědky vzbuzují mj. dojem, že se ve společnosti děje cosi nepatřičného, co přímo ohrožuje existenci demokratického systému v naší zemi. To ovšem šéf kontrarozvědky tvrdí bez jakýchkoliv důkazů, které by ale měl směřovat především příslušné parlamentní komisi pro kontrolu činnost BIS, ale také premiérovi a prezidentovi, tedy představitelům výkonné moci státu. Předávání těchto informací by mělo být maximálně diskrétní tak, aby nedocházelo ke zbytečným dohadům a dezinterpretacím. Což bohužel rozhovory typu toho Koudelkova interview přímo podporují.
Nezávislý čtenář si při čtení rozhovoru nutně musí klást otázku, zda v prezidentově okolí neexistuje »trollí farma«, která činnost a rozhodování prezidenta ovlivňuje. Nedostatek důkazů pro toto tvrzení? Ten se schovává za stručnou větičku: »No comment.« Co mě však kromě standardních blábolů bez důkazů a tedy bez relevance, se kterými operuje Koudelka, zarazilo nejvíce, na to jsem přišel až na základě upozornění Společnosti pro obranu svobody projevu.
Připomeňme, že vláda prostřednictvím jakési převodové páky, s využitím »neviditelné ruky« BIS ihned po ruské invazi na Ukrajinu eliminovala provozování několika (snad osmi či více) tzv. proruských webů, které by tady prý mohly šířit dezinformace a Putinovu propagandu. Sice nevím, jak by se to prakticky dělo, neboť mainstreamová média – a vynikala v tom zejména veřejnoprávní média – byla ostře protiruská a silně proukrajinská. Ohlasy v podstatě okrajových médií s dosahem maximálně desítek tisíc čtenářů by nehrály žádnou velkou roli. Přesto vláda na popud BIS anebo spíše ve vzájemné a dělné spolupráci, přistoupila k zavedení cenzury.
Ředitel BIS Koudelka se však nezastavil jen u toho. Pochopitelně takováto sankce, uplatněná vůči byť i jen malé části médií, vytváří určitý tlak na všechna média i veřejné mínění.
Mnohem podstatnější věcí jsou však ty části rozhovoru šéfa BIS, kdy hovoří o tom, že je potřeba, aby česká kontrarozvědka aktivně vystupovala proti »kritikům vlády nebo znevažování jejich představitelů«.
Když si přeložím tato slova do přirozené mluvy, táži se sám sebe, v čem se tedy šéf BIS – nevěřím, že by podobným bludům propadla celá kontrarozvědka – liší od šéfů StB před listopadem 89. Ti také pronásledovali lidi kritizující vládu anebo znevažování jejich představitelů. Přiznám se, že nevím, jaký zákon by k podobnému postupu šéfa BIS jednoznačně opravňoval. Takové jednání vidím jako protizákonné a protiústavní a pokud jde o zablokování tzv. protiruských webů, upozorňoval jsem na celý tento problém od samého začátku. A pokud šéf kontrarozvědky postupuje protiústavně, neměl by zastávat funkci, která mu byla svěřena. A pokud dokonce Koudelka vidí kritiku předsedy Senátu Vystrčila či předsedkyně Sněmovny Pekarové jako svého druhu protistátní čin, svědčí to buď o jeho omezených duševních schopnostech anebo o jeho nízké kvalifikaci dělat šéfa zpravodajské služby demokratického státu.
Jiří Paroubek