Ještě před dvěma týdny by na znovuzvolení Ursuly von der Leyenové, málokdo vsadil nějaký vysoký obnos. Nicméně, podle dohody tří největších politických formací v Evropském parlamentu, tedy lidovců, sociálních demokratů a liberálů, se tak nejspíš stane. Tyto formace si navzájem vymění korýtka ve vedení EU a nastane v podstatě dejà vu. Tedy opakování toho, co jsme zde měli předtím.
Leyenová se potácela po léta v krizích, jimiž procházela Evropská unie jako špunt v rozbouřeném oceánu. V zásadě není schopna vést samostatnou politiku alternativní k zahraniční politice Spojených států. Nicméně bude opět v čele Evropské komise (EK). Je to trapné. Průměrná německá politička, bez jakýchkoliv vynikajících vlastností, má vést třetí největší ekonomiku světa, kterou EU nesporně je.
Rusofobní estonská ministerská předsedkyně K. Kallasová se stane na základě této dohody šéfkou evropské diplomacie.
A konečně předsedou Evropské rady, tedy jakýmsi prezidentem EU, má být na příští dva a půl roku bývalý portugalský socialistický premiér Antonio Costa. O jeho názorech toho není mnoho známo. Ale socialistická frakce EP, jež jej nominovala, by jistě nepřipustila návrh na nějakého revolucionáře. Jen si trochu vzpomínám, že to byla portugalská socialistická vláda, která vedla svého času velice pragmatické vztahy s Čínskou lidovou republikou (ČLR). A snažila se o účast v největším světovém ekonomickém projektu dneška Pás a stezka. Jaké byly benefity z této spolupráce, ovšem u nás příliš známo není, Portugalsko je přeci jen od nás poněkud vzdálené.
Dohodu mezi dlouhodobě spolupracujícími frakcemi pravostředových lidovců, levostředových socialistů a centristických či pravostředových liberálů, uzavřeli lídři, kteří reprezentují jednotlivé strany ve třech frakcích zastoupené. Byl to polský premiér Tusk a řecký premiér Mitsotakis za lidovce. Za socialisty německý kancléř Scholz a španělský premiér Sánchez. Liberály v dohodě reprezentovali francouzský prezident Macron a dosluhující nizozemský předseda vlády Rutte.
Dá se říci, že až na výjimky se jedná o ligu poražených, což platí zejména v případě německého kancléře a francouzského prezidenta. Z voleb do EP vyšli nejpodstatněji oslabeni liberálové a hned po nich socialisté.
Všeobecně se očekává, že se vyjednavači Leyenové pokusí vyčachrovat podporu třetí největší frakce, pravicově konzervativní ECR, která skončila ve volbách s 83 mandáty. Může se totiž stát, že některé strany zastoupené ve frakcích, jejichž představitelé dohodu učinili, prostě nebudou pro Leyenovou hlasovat a pak tedy potřebuje dodat hlasy náhradní. A těmito hlasy mají být poslanci z frakce ECR. V této frakci je nejvýznamnější figurou premiérka Itálie G. Meloniová, která také zastupuje třetí největší ekonomiku Evropské unie. Ta má sice své personální představy, včetně obsazení pozice předsedy komise, ale je jistě připravena se svou podporou čachrovat, kam až to půjde. Jen tak mimochodem, Meloniová uvažuje jako o kandidátovi na pozici předsedy EK s bývalým šéfem Evropské centrální banky M. Draghim. To by jistě nebylo špatné řešení. Byl by rozhodně lepším řešením nežli Leyenová. Nicméně, v každém případě rozhodnou hlasy v parlamentu. A teoreticky má Leyenová díky dohodě, kterou uzavřeli lídři tří politických formací v EP, 399 hlasů v 720členném EP. Tedy žádný zázrak, co se týče podpory, ale nejspíše to postačí. A skutečně, pokud by se určitá část europoslanců z těchto frakcí rozhodla Leyenovou nepodpořit, nemusela by být zvolena. Tím by ovšem padla celá dohoda a struktury EU v Bruselu by se ocitly v chaosu. Takže propad von der Leyenové, byť by mně osobně byl sympatický, neočekávám.
Řekněme si otevřeně, síly v EP jsou po volbách nastaveny tak, že EU bude pokračovat v tragické válečné hysterii vůči Rusku, balancující na pokraji jaderné války. Naprosto nic se nezmění v migrační politice, včetně migračního paktu. A pouze k dílčím změnám může dojít v Green Dealu. To jsou špatné zprávy pro české občany. Válka na východě Evropy bude pokračovat, budeme nuceni přijímat imigranty podle kvót a díky Green Dealu se běžným českým občanům během několika let začne prodražovat jejich život ještě více nežli dosud.
Zkrátka žádné dobré zprávy.
Jiří Paroubek, předseda ČSSD
Je čas vystoupit z EU. A především ze zločineckého Severoatlantického paktu.