Korespondenční volba je protiústavní

Sněmovnou schválený zákon, kterým se mění zákon o správě voleb a některé další zákony (sněmovní tisk 596/0), jímž se umožňuje tzv. korespondenční volba, je prokazatelně protiústavní.

Na stránkách Poslanecké sněmovny nalezneme tento text:

Ústavní zásady volebního práva

Všeobecnost – stanovuje, že právo volit mají všichni zletilí občané ČR bez jakýchkoliv omezení týkajících se rasy, barvy pleti, příslušnosti k národu nebo k národnosti, jazyka, pohlaví, náboženství, politického nebo jiného smýšlení, sociálního původu, majetku, rodu nebo jiného postavení.

Rovnost – princip, podle kterého má každý volič jeden hlas a váha všech hlasů je stejná. Toto pravidlo se promítá do praktické konstrukce volebního systému, kdy je vyžadováno, aby jednoho poslance volil stejný nebo téměř stejný počet voličů.

Přímost – volba je prováděna přímo voličem. Právo volit nesmí být žádným způsobem převedeno na jinou osobu. V některých zemích je možné volit v zastoupení (Belgie, Francie, Nizozemsko), kde zastupující volič učiní konkrétní krok, ke kterému je pověřen. V České republice toto možné není.

Tajné hlasování – tato zásada znamená, že nesmí být možné spojit voliče s odevzdaným hlasem.

Sněmovnou schválený zákon, kterým se mění zákon o správě voleb a některé další zákony (sněmovní tisk 596/0), obsahuje následující ustanovení:

§ 57b

Vydání písemností ke korespondenčnímu hlasování

(1) Na žádost podle § 57a odst. 2 zašle zastupitelský úřad nejpozději 25 dnů přede dnem voleb voliči identifikační lístek, úřední obálku, doručovací obálku a informaci o způsobu hlasování včetně odkazu na internetové stránky, kde jsou přístupné hlasovací lístky k vytištění. Pokud o to volič požádal nebo neuvedl adresu pro doručení, vydá zastupitelský úřad tyto písemnosti osobně voliči nebo osobě, která se prokáže písemnou plnou mocí s úředně ověřeným podpisem voliče.

(2) V případě volby prezidenta republiky zašle zastupitelský úřad písemnosti pro korespondenční hlasování současně pro první i druhé kolo volby, ledaže volič požádá o korespondenční hlasování jen pro první, nebo jen pro druhé kolo volby.

(3) Identifikační lístek pro korespondenční hlasování obsahuje

a) označení zastupitelského úřadu,

b) číslo identifikačního lístku,

c) druh a datum konání voleb, případně datum konání příslušného kola volby,

d) jméno a příjmení voliče, datum narození a adresu místa, kde má bydliště mimo území České republiky

§ 57c

Korespondenční hlasování

• Hlasovací lístek pro korespondenční hlasování si volič vytiskne z informačního systému.
• Volič vloží hlasovací lístek do úřední obálky. Do doručovací obálky volič vloží jím podepsaný identifikační lístek a úřední obálku. Volič, kterému byl vydán voličský průkaz, vloží voličský průkaz do doručovací obálky. Zalepenou doručovací obálku volič zašle zastupitelskému úřadu, od kterého obdržel písemnosti pro korespondenční hlasování.

Ze schváleného zákona je jasné, že zastupitelský úřad vydá konkrétnímu žadateli IDENTIFIKAČNÍ LÍSTEK, který následně volič podepíše (aniž by kdo ověřoval jeho podpis) a pošle zpátky na zastupitelský úřad v obálce, která obsahuje i zalepenou úřední obálku s hlasovacím lístkem.

Jinými slovy, v jedné obálce bude jak identifikační lístek, tak i do zvláštní obálky zalepený hlasovací lístek.

Jenže ústavní zásada zní, že nesmí být možné spojit voliče s odevzdaným hlasem!

Podle schválené zákonné úpravy to však možné je. Stačí rozlepit úřední obálku, což je úkon, který se dříve či později stejně odehraje, byť se budou všichni zaklínat, že nejprve byly odděleny identifikační lístky. To je sice pěkné, nicméně ze znění schváleného zákona je zřejmé, že JE MOŽNÉ SPOJIT VOLIČE S ODEVZDANÝM HLASEM.

Proto je schválený zákon, umožňující korespondenční hlasování, nevyvratitelně protiústavní, což bude muset konstatovat i Ústavní soud, chce-li zůstat soudem ústavním.

Jan Schneider