Podle některých médií lidé Markétě Pekarové Adamové (MPA) údajně vzkazují, že jim chybí. To je zajímavá zpráva. Nabízí se ale jednoduchá otázka: Kteří lidé?
Běžný občan si totiž při vyslovení jejího jména spíše vybaví dobu energetické krize, kdy domácnosti dostávaly účty za elektřinu a plyn, ze kterých se jim zatočila hlava. Místo uklidnění nebo konkrétních řešení přišla rada, která se okamžitě zapsala do českého politického folklóru – když je vám zima, vezměte si dva svetry. Podle tehdejších výroků měl být každý další svetr téměř geopolitickou zbraní. Čím více vrstev, tím větší rána Putinovi.
Jenže realita bývá méně poetická. Rodiny řešily, jak zaplatit energie, senioři šetřili na topení a podnikatelé počítali, zda vůbec přežijí další měsíc. V té době se z výroku o svetrech stal symbol odtrženosti části politické reprezentace od každodenních starostí lidí.
Kdyby tehdy existovala soutěž o nejméně praktickou radu roku, konkurence by byla jen těžko hledala vítěze. Představa, že se evropská energetická politika rozhodne podle počtu svetrů v českých domácnostech, působila stejně přesvědčivě jako tvrzení, že vypnutím jedné žárovky skončí světové konflikty.
A tak když dnes někdo tvrdí, že Markéta Pekarová Adamová lidem chybí, leckdo si položí otázku, zda nejde spíše o marketing než o skutečný obraz veřejného mínění. Pro mnoho občanů zůstává symbolem období, kdy místo hledání systémových řešení zaznívaly rady připomínající domácí příručku pro přežití zimy.
Komu tedy skutečně může MPA chybět? Snad výrobcům pleteného zboží, protože málokterý politik dokázal během několika vět propojit geopolitiku se svetry tak originálním způsobem. Možná také autorům politických vtipů, kteří díky této epizodě získali materiál na několik let dopředu.
Pro většinu lidí ale platí mnohem prostší odpověď.
Komu chybí Markéta Pekarová Adamová? Nikomu. Zato na její »svetrovou strategii« si mnozí vzpomenou ještě hodně dlouho.
Jan Klán