Rok 1987 – Petr Pavel píše svůj životopis: »Velký vliv na mé pozdější názory mělo léto roku 1968. Tehdy byli u nás na návštěvě přátelé ze Sovětského svazu. Právě na kontrastu mezi nimi na jedné straně a protisovětskými náladami na druhé mi otec srozumitelně k věku vysvětlil podstatu situace. Bylo účinnější než cokoli jiného a také trvalejší. A posměch ve škole ze strany spolužáků pro mou oblibu našich přátel mě v názoru tenkrát pouze utvrdil.«
(zdroj: idnes.cz, 23. listopadu 2022)
21. srpna 2024 – Petr Pavel: »Respekt všem, kdo měli v srpnu 1968 morální kompas.«
(zdroj: seznamzpravy.cz, 21. srpna 2024)
A komunistickým funkcionářům, kteří tady každý svým dílem budovali prosperující národní hospodářství a pro nás obyčejné lidi spolehlivé sociální jistoty a kteří po listopadu 1989 nepřevlékli kabát, dokonce ani po té, co se k mnoha z nich novodobá KSČM zachovala velmi špatně a vyloučila je ze strany, se dnes KRÁTÍ DŮCHODY. Z toho aby se jeden fakt POBLIL.
Vzkaz pro Petra Pavla, ačkoli pokládám za vyloučené, že ho pochopí…
Anglické přísloví: »Pěstounem svědomí je stud.«
Seneca: »Co nezakazuje zákon, to zakazuje stud.«
Nietzsche: »Stud, stud, stud – to jsou dějiny lidstva.«
Dušan Sedlák
To je všechno pravda, ale podívejme se na to i z druhé strany:
– Co mohlo mladému důstojníkovi ČSLA nabídnout tehdejší vedení KSČ? Pozorovat chaos, nečinnost, tupé zírání, zbytečné zahození všeho. Být vyhozen z armády, stát se nanejvýš poslancem za KSČM a teď už ani to ne, když pan Filip tu nečinnost, chaos a tupé zírání zopakoval.
– Co mu nabídla druhá strana? Hvězdnou kariéru.
To aby byl člověk opravdu svatej, aby si vybral tu první možnost.
Petr Pavel: „Zákon jsem nepodepsal. Možná ho podepíši později, možná nepodepíši, možná použiji veto. Pokud ho podepíši, tak bude podepsaný, ale zvažuji, že by mohl být i nepodepsaný, nebo vetovaný. Mám k němu výhrady, ale možná nemám. A jestli ho nakonec podepíšu, tak dám stížnost k ústavnímu soudu. Tu dám možná i pokud nepodepíšu, ale možná taky ne. A já na tom trvám.“