Názorů, komentářů, hodnocení a úvah nad připomínkou letošních událostí 17. listopadu roků 1939 a 1989 se vyrojilo nebývale mnoho. Jednotliví vládní mistři za skvělé součinnosti provládních mainstreamových médií zvládli osobní prezentaci směrem k veřejnosti na výbornou. Čím složitější je současná situace vlády, tím více úsměvů pro svoji mediální prezentaci umějí její ministři poskytnout!
Vysvědčení stále více občanů 33 let po hadrákovém převratu je nejen pro současný vládní kabinet Petra Fialy slušně řečeno, žalostné. Je paradoxem, že nejblíže v hodnocení současného stavu byl exprezident Václav Klaus, který na CNN Prima News 18. listopadu prohlásil: »Česká společnost je v rozkladu!« Stejný Klaus, který se podílel na rozkradení a rozdělení Československé republiky před třiceti lety, který nedokázal rozeznat špinavé a čisté peníze! Stejně komické, jako by dnes první popřevratový prezident Václav Havel prohlásil, že již nechce být nadále majitelem pražské Lucerny a dalších nemovitostí, které s tak zázračnou rychlostí v 90. letech získal.
Pro pány ministry, kterým měsíční platy na rozdíl od pracující spodiny od ledna příštího roky raketově vzrostou o více než deset tisíc, nebude jistě na zamyšlenou ani výsledek ankety na webu Novinky.cz, kdy ve prospěch života v socialismu hlasovalo 37 % čtenářů. Jedním ze »strašáků« tak pro současnou vládu zůstává aktivista Ladislav Vrábel, kterému se podařilo 17. listopadu zaplnit nespokojenými občany prostor před Českou televizí a navázat tak na úspěšné tři protivládní demonstrace na Václaváku v září a říjnu letošního roku.
Míjí se tak účinkem komentáře probruselských novinářů k minulosti Ladislava Vrábela, točící se neustále kolem jeho exekucí. Cožpak je těžké v současném korporátním státě, aby se řadový občan dostal do složité finanční situace, do postavení novodobého otroka, do exekuce? Není ČR v poměru počtu exekucí k počtu občanů na světovém »výslunní«? Dalším paradoxem tak zůstává, že veřejnoprávní Česká televize, chrochtající si z ročních miliardových daní občanů – koncesionářů, zůstává nadále pro občany netransparentní v hospodaření a z hlediska nevyváženého a neobjektivního televizního zpravodajství lokajem podléhajícím zájmům EU. Nebo snad smí veřejnost znát platy redaktorů a moderátorů typu Václava Moravce, Jakuba Železného, Nory Fridrichové a dalších manipulátorů ČT?
Podobná situace ale panuje i v sousedním Slovensku, kdy byla odvolána šéfka sekce zpravodajství veřejnoprávní televize a další tři členové vedení redakce bezprostředně po odvysílání Ficova projevu 17. 11. t. r. Ukázka demokracie nebo vlivu mocných? Jaké zemětřesení by asi postihlo naši veřejnoprávní televizi při odvysílání jen několikaminutového rozhovoru kdekoliv na veřejném prostranství s Ladislavem Vrábelem? Vnitřní prostory České televize byly totiž raději »hermeticky uzavřeny«, zcela určitě ale ne z důvodů úsporných opatření!
Je bez diskusí, že vláda tzv. odborníků, kašlající na vlastní občany, bude mít další vládnutí v neprospěch rozvoje naší země nelehké. Nejdražší ministr(yně) obrany Jana Černochová dokázala za necelý rok prošustrovat dodávkami zbraní a techniky na Ukrajinu materiál v desítkách miliard korun. Pro traktoristu Jurečku, který v minulosti dokázal spravovat i jiná ministerstva (posmívaný normalizační ministr krejčík Vasil Biľak je z tohoto pohledu břídil) bylo největším úspěchem prosazení jeho návrhu na snížení důchodů některým představitelům komunistického režimu, 33 let od »sametu«.
O dalším z řad ministrů křišťálově nejkřišťálovějších Vítu Rakušanovi toho bylo popsáno zbytečně moc. Ne náhodou, společně s předsedkyní Poslanecké sněmovny – pletařkou Markétou Adamovou Pekarovou, se stal vhodným »terčem« pro každodenní zveřejňování nových vtipů a satir sdílených občany na sociálních sítích, z nichž některé se stávají evergreeny.
Ani mladíkovi na postu ministra zahraničních věcí Janu Lipavskému, slabý to odvar všech popřevratových ministrů, nelze upřít snahu stát se nejservilnějším vůči Západu v porovnání se všemi jeho předchůdci na tomto postu. V součinnosti s dalšími ministry se mu tak podařil husarský kousek. V době, kdy na pozadí rusko-ukrajinského konfliktu dochází k novému geopolitickému utváření světa, přestává být pro ČR bezpečnostní hrozbou RF, naopak tuto roli převzaly USA.
Pohádky Ovčí babičky, každodenně vysílané z Kavčích hor z úst ministrů vlády, politologů, finančních odborníků a dalších mediálně »prověřených« a na správné straně stojících expertů, mající vytvářet pozitivní obraz o stavu a dalším vývoji české společnosti, se u stále větší části veřejnosti nejen míjí účinkem, ale naopak sílí konstatování, že lépe již bylo!
Koneckonců, kdo by podezíral ze sdílení poplašných zpráv japonskou finanční skupinu Nomura Holdings, podle které hrozí ČR v příštím roce měnová krize a dle které měnovou krizi zažily státy, jako jsou Srí Lanka či Pákistán! Zdá se, že Česká republika skutečně míří mílovými kroky na Západ!
Miroslav Kavij
No, můžeme si za to sami. Pravici jsme v podstatě naservírovali moc na stříbrném podnose.