SLEVY tu na to a tu zas na tamto, PŘÍSPĚVKY pro tamty na cosi, DOTACE na to či ono? PROČ? PROČ? PROČ? Proč prostě kompetentní orgány a instituce nenastaví podmínky tak, aby se obyvatelstvo mohlo bez těch všech SLEV, PŘSPĚVKŮ a DOTACÍ obejít? Aby důchodce měl takový důchod a jízdenka ze stanice A do stanice B stála tolik, aby si děda s babičkou mohli udělat super nedělní výlet bez toho, že dalších čtrnáct dnů budou hladovět a třást se zimou?
PROČ nikoli vlastním zaviněním existují sociálně slabší rodiny, které bez oněch PŘÍSPĚVKŮ nevyžijí? Cožpak někdo je vinen tím, že nemá hlavu Einsteina a tudíž nevydělává milióny co by pekař, byť nejlepší v okolí? Oč je pekař méně než marketingový director? O nic, neb opak jest pravdou. Člověk marketingového ředitele nepotřebuje vůbec k ničemu, bez chleba se však neobejde. Jenže markeťák bere 200 tisíc za nulu a pekař třicet a navíc se čtyřiadvacet hodin denně nezastaví… Přesto na ten PŘÍSPĚVEK je zralý právě pekař. Nebo úřednice za přepážkou v bance a třeba dojička v kravíně… Tady je to zvlášť názorné, když si uvědomíme, kdo koho ve skutečnosti vlastně dojí, že? Určitě banka kravín.
PROČ celý mechanismus v zemědělství není nastaven tak, aby se obešel bez dotací? PROČ v celém tom řetězci prohrává na lopatky ten nejdůležitější, tzn. výrobce = zemědělec? PROČ jsou vstupy do zemědělské výroby tak drahé, že nejen neumožňují, ale doslova vylučují produkci za rozumný peníz a PROČ jsou naopak výkupní ceny tak nízké, že pak logicky nepokrývají ani vstupní náklady, už tak přemrštěné? Čili zemědělec často vyrábí většinou se ztrátou, což dlouhodobě nelze, tudíž je odkázán na dotace. Jasným výhercem je vždy už v prvním kole obchodník, tedy lichvář, který sdírá hned dva v jednom výrobku – producenta a kupujícího.
Těch PROČ? jsem vznesl několik, desítky dalších jistě napadnou vás, čtenáře. Odpověď neskrývá nic tajemného. Všechny ty SLEVY, PŘÍSPĚVKY a DOTACE jsou jednou obrovskou šmelinou, která jednak umožňuje libovolné čachry s penězi a jednak drží lidi pod krkem. PROČ nastavovat funkční pravidla, která by se bez těch šmelin obešla?
Uvědomte si, že nikdo z těch nahoře nemá sebemenší zájem, aby se nám dole žilo spokojeně, bez závislosti na nich. Do bychom pak s nimi taky mohli rychle vyběhnout. Jenže takhle musíme držet jazyk za zuby, poněvadž jinak bychom přišli o PŘÍSPĚVEK, SLEVU či DOTACI. Kam se na to všechno hrabe partajní knížka… Tu, i když našinec neměl, ten ošklivý a zlý socialismus ho na holičkách nikdy nenechal. A teď se všichni odpůrci minulého režimu klidně třeba na hlavu postavte…
Pavel Votruba