Tohle je téma, o němž si už zakazuji psát. Jenže ono se vždycky stane něco, co mě k tomu psaní zase vyprovokuje. Dominik Hašek si splnil sen a navštívil Charkov a Kyjev.
V proslovu k malým kyjevským hokejistům kromě úvodních frází řekl: »Hrál jsem hodně let hokej za českou reprezentaci, vyhrál jsem zlato na olympiádě v Naganu a také jsem hrál v NHL za Chicago, Buffalo i Detroit. Dvakrát jsme vyhráli Stanley Cup. Přijel jsem na Ukrajinu, protože chci podpořit vaši zemi i všechny lidi v boji za vaši svobodu. Jsem tu také proto, že jsem slyšel a četl o problémech, které má teď ukrajinský hokej a ne všichni teď mohou na Ukrajině hokej hrát. Jsem tu, abych podpořil mládežnický hokej na Ukrajině. Aby se tu mohl hrát hokej teď i další zimu, aby se postavily nové haly. Přeji vám jen to nejlepší.«
Pane Hašku, takhle to podle vás vypadá, když vy naléváte čistého vína? Ale ono nám v tom ještě něco plave, že jo, Dominiku? To jste fakt až takový zoufalec, že jste Kyjevanům schválně zatajil své roční angažmá v KHL, resp. ve Spartaku Moskva (sezóna 2010-11)? Myslíte, že oni jsou tak blbí, že to o vás nevědí? Tehdy lidovky.cz s odvoláním na Sport-Express (jeden z největších ruských sportovních serverů) napsaly: »Dominátor je populárnější než prezident.« Tím prezidentem byl Dmitrij Medveděv, dnešní místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace, kterého má Hašek čtyřiadvacet hodin denně rovněž na mušce.
Ještě jednu poznámku mi, pane Hašku, dovolte – nějak mně v té vaší deklarované podpoře ukrajinskému mládežnickému hokeji schází konkrétní skutek. Například: »Ty statisíce dolarů, které jsem vydělal ve Spartaku Moskva, daruji ukrajinskému hokejovému svazu, který je použije k nákupu výstroje a výzbroje pro malé hokejisty.«
Pak bych se vám poklonil a řekl bych si – já s tím Haškem politicky sic nesouhlasím, ale je to frajer. Podpořit dětský hokej na Ukrajině třemi milióny dolarů, to by dokázal málokdo!
A ještě jednou nejrychlejší kolektivní hra modré planety. Hokejová generalita včera jednala o osudu reprezentační trenéra Kari Jalonena. Jednala, jednala, ale nedojednala. Historicky nejhorší umístění nároďáku na MS (8. místo) otřáslo s pozicí finského kouče, jenž má platnou smlouvu ještě na jeden rok. Proto tolik povyku. Pro nic. Mnoho povyku pro nic, tak je to správně.
GM Havlát dostal od prezidenta Aloise Hadamczika (resp. od výkonného výboru Českého hokeje – VV) úkol, aby do 20. června vypracoval vizi pro MS 2024, které bude v ČR (Praha + Ostrava). Až pak VV vyřkne ortel. VV vytkl Finovi málo atraktivní hokej, bez pohybu, bez střelby, bez důrazu atd., atd. Vinen má být defenzivní styl finského hokeje, jenž měl Kari zasít mezi národní plejery. Dosti hloupé. Ukažte mně jednoho jediného trenéra na světě, který hráčů zakazuje střílet, bruslit a dohrávat souboje. Pak odvolám. To »hloupé«.
»Chceme v té detailní zprávě vědět, s jakou vizí přicházíme do Prahy a ta vize se musí oproti Rize změnit, aby náš hokej byl agresivnější, živější, abychom z toho měli jako diváci pocit, že je tu obrovské nasazení a vůle pro Česko udělat maximální výsledek,« přeje si armádní generál Českého hokeje.
Havlát 20. 6. samozřejmě »něco« odevzdá, ale neodevzdá nic jiného než ESEJ. Snůšku spekulací. Proč?
V prvé řadě Jalonen a spol. nevědí, jaké budu mít k dispozici hráče, protože když nepřijede Pasta, naděje na medaili jsou takřka nulové. Viděli jsme to loni a letos, kdy Pasta byl a nebyl. Že jeden hráč tým neudělá, není až tak úplně pravda. Jenže hvězda Bruins k sobě potřebuje někoho, s kým si sedne a Krejčí za rok bude už těžko k dispozici…
A za druhé – výkonnému výboru jaksi uniká základní premisa: že k tomu, co žádají po realizačnímu týmu a co chtějí, aby Havlát zaručil v oné eseji, prostě a jednoduše nemáme hráče. Žádné. Ani ty letos nominované, ani ty, kteří se do závěrečné Jalonenovy sestavy nedostali. Nemáme agresivní, rychlé bruslaře, nemáme střelce se zvířecím instinktem a koncové, rozdílové hráče už vůbec ne. Nejsou. České hokejové prostředí je nevychovalo. A kvalitu nemáme ani v NHL (výjimkám čest) – na letošním MS jsme to viděli na vlastní oči. Většina borců hraje za oceánem třetí nebo čtvrtou lajnu s průměrným ice time kolem 10-12 minut a s průměrem 0,37 a méně bodu na zápas… Ti repre nevytrhnou. A ti z české extraligy taky ne – i to jsme v Rize viděli.
Kdo bude stát na střídačce národního týmu, by mělo být tím posledním, čím se má VV zabývat. Což takhle začít u přípravek? Jaké trenéry delegovat k těm čtyř nebo pětiletým prckům, kde to všechno začíná? A od základu změnit výchovu malých a mladých hokejistů?
A proč ta ESEJ? Esej je v podstatě úvaha a Havlát výkonnému výboru nic jiného než úvahu nepředloží, protože z logiky věci ani předložit nemůže. Takže od VV jen formálně zadaný úkol a pro Havláta zbytečně promarněný čas. Nic nového, neboť (Č)český hokej marní čas už dlouhá léta… Já jen až budeme padat z elitní skupiny, abychom se potom nedivili příliš.
Takže sportu zdar – a úspěšný víkend všem sportovcům i nesportovcům.