Často dnes slýcháme nářky zaměstnavatelů, že na některá pracovní místa se už Češi ani nedají sehnat. Prý, zaplaťpánbůh za ty Ukrajince a další migranty… A zpravidla hned následuje zdůvodnění, dnes hojně rozšířené nejen mezi podnikateli, ve smyslu: Češi už jsou moc zhýčkaní, zkazilo je dobré bydlo. Hlasateli takovéhoto vysvětlení přitom většinou mají jedno společné. Z vlastní zkušenosti vědí, co je to ono »dobré bydlo«, a nejsou v situaci, kdy by se museli rozhodovat, zda takové pracovní místo přijmou, nebo si raději zkusí zajistit prostředky na živobytí jinou cestou.
A o jaká místa že to jde? I ta mají společného jmenovatele. Samozřejmě se jedná zejména o dělnické profese s převahou manuální práce. Nemám teď na mysli další »nedostatkové zboží« na trhu práce, jakým jsou řemeslníci a vysoce kvalifikovaní dělníci – těch se nedostává prostě proto, že se u nás po Listopadu téměř zlikvidovalo učňovské školství. Takže k těm prvním místům, jež se dnes tak těžko obsazují. Ta mají většinově ještě jednoho společného jmenovatele – je jím ostudně nízké ohodnocení práce.
Konec konců mzdy u nás nejsou světoborné obecně. Studie, vydaná v zářijovém čísle časopisu Statistika&My, upozorňuje na to, že česká mzdová úroveň se pohybuje na 55 procentech průměru Evropské unie a mzdy jsou u nás přitom nižší, než by odpovídalo výkonnosti ekonomiky. Navíc autor studie přirozeně pracoval s průměrnou mzdou, na tu ovšem u nás nedosáhnou dvě třetiny zaměstnanců. No, a že v těch dvou třetinách jsou ti »nedostatkoví« zaměstnanci ještě většinou v té příjmově slabší třetině, je nabíledni.
A jsme »u jádra pudla«. Prostě tuzemští podnikatelé, netvrdím, že beze zbytku všichni, si vzali k srdci ono raně kapitalistické pojetí produktivity práce: Co nejvíc práce s co nejmenším počtem lidí a za co nejméně peněz. Hlavním cílem i v dnešní »svobodné« a »demokratické« společnosti, pyšnící se »západními« či »euroatlantickými« hodnotami, je přece zisk. Člověk, pokud sám není kupcem, je především zbožím na trhu práce. A snad i proto je dnes ukrajinský či jiný »uprchlík« ceněn víc než domorodec…
Ivan Cinka
Jak je to možné, že kapitalisté nedokážou své zaměstnance motivovat k práci nějak pozitivně? 😀
Dnes už kapitalisti své otroky neloví a neunášejí z jejich domova v Africe jako to dělali Američané a Britové.
Dnešnímu kapitalismu se podařilo dosáhnout toho, že otroci přicházejí z kolonií sami ke svým otrokářům.
Lidé v rozbitém Československu jako otroci zatím nemusejí opouštět své domovy. Ale co není může být.