Jsi vinen, ale pochybuji o tom…

Tak já teda po těch dvou pivech za volant sednu, a když mě nechytí, tak se za pár dnů nahlásím policii sám a strážníka vyzvu, aby mně dal dýchnout. Po těch pár dnech, samozřejmě…

Zhruba nějak takhle rozhodl prezident Pavel o (ne)valorizaci důchodů. Vyčůraně. Vždyť ani tu stížnost k Ústavnímu soudu (ÚS), kterou se »demokraticky« holedbal, jistě nebude muset podávat on sám, poněvadž ANO dopředu avizovalo, že tak učiní okamžitě v případě, že Pavel podepíše. Ještěže konečně máme prezidenta, za kterého se nemusíme stydět… To je dneska taková červená niť, která se táhne napříč všemi internetovými diskusemi. Už i imitátor Petr Jablonský paroduje tuhle divadelní skeč režiséra Pavla s herci Svěrákem, Dejdarem a Holubovou… (pobavte se: zde). Na druhu stranu – kdo čekal opak, tedy že se hlava státu uchýlí k vetu, jako by čekal na zázrak. Ty se sice občas dějí, ale ne v mantinelech české politické scény.

Když řeknete, že o něčem máte pochybnosti (Pavel řekl, že má pochybnosti o ústavnosti oné vládní novely), aspoň já si myslím, že nejdříve je nutné ty pochybnosti vyvrátit a teprve až po té definitivně rozhodnout. Soudce se přece také v odůvodnění trestu nemůže uchýlit ke konstatování, že obžalovaného shledává vinným navzdory tomu, že o jeho vině má pochybnosti a že když tak neučiní obhájce obžalovaného, že odvolání k vyšší soudní instanci podá on sám. Notabene, ví-li dopředu, že advokát obžalovaného se stoprocentně odvolá. Jsi vinen, ale pochybuji o tom… To pro mě byly skousnutelnější Zemanovy »pusy«…

Jednou z nejhorších lidských vlastností je alibismus, v politice zvlášť. Zbavit se z pozice prezidenta dané ústavní zodpovědnosti za tak závažné rozhodnutí a delegovat ho v tomto případě na ÚS, by bylo v pořádku jen tehdy, pokud by Pavel prohlásil, že finální rozhodnutí oznámí až podle toho, jaké stanovisko k tomu zaujme Ústavní soud.

Všechno ostatní jsou »kydy naší Idy«, jak s oblibou říkával můj učitel češtiny. A že jich ze sebe hlava státu na inkriminované tiskové konferenci vychrlila:

»Zákon snižující valorizaci penzí jsem se rozhodl podepsat, mám však stále pochybnosti o tom, zda není v rozporu s Ústavou.«

»Za stávajících okolností žádné řešení není dobré a rozhodně ne pro všechny.«

»Právním námitkám opozice rozumím, protože je přesvědčena, že vláda prosadila zákon způsobem, který je protiústavní. A to hned ze dvou důvodů, jedním důvodem je retroaktivita, druhým je proces legislativní nouze, který byl v tomto případě skutečně použit sporným způsobem.«

»Dávám ale za pravdu i vládě, protože její argumenty hovoří o tom, že zpomalení růstu penzí za stávající situace je nezbytné.«

Oč jde, je nabíledni. Tohle divadlo si generál v. v. mohl klidně odpustit, když výsledek byl dán dopředu. Avšak zpitomělý dav si žádá hry. Tak teď jednu z nich dostal. Chléb už sice ne, ale hlavně že na Hradě není ten sprostý opilec Zeman. Že onen dav za chvíli nebude mít co »žrát«, poněvadž žíravina z Východu je obzvláště agresivní, na to ohled nebere.

Dav se chce bavit. Chce zábavu, chce jásat, chce provolávat »sláva«, chce svého vůdce. Teď se konečně dočkal. ONI mu ho dali. Jen zdánlivě DALI. Za tento luxusně zabalený, elegantní bělovlasý dárek totiž škaredě zaplatíme všichni… My současní a naši potomci v roli dlužníků budoucích.

Martin Kalous