»Nejradostnější zpráva pro ženu: Jste těhotná. Přesně toto oznámení se dozvěděla Kristie Mewisová, fotbalistka West Hamu. Dítě ale nebude mít otce, nýbrž dvě matky. Tou druhou je kapitánka londýnské Chelsea Sam Kerrová,« informuje nás o radostné události sport.cz. Je moc dobře, že o ní informuje. Tohle je jistě na Nobelovu cenu za genetiku a nepochybně i na zápis do Guinnessovy knihy rekordů.
Chápu, že v tom lítá nějaká plodící umělotina, ale podle toho, jak sport.cz píše, vzbuzuje to ve mně racionální dojem, že otcem dítěte je jeho druhá matka. Nebo první, ono na tom až zase tolik nezáleží. První, druhá – druhá, první, hlavně že se daří… Z dítěte jistě vyroste duševně vyrovnaný jedinec, jistě ho absence otce nijak nepoznamená, poněvadž dnes se proti přírodě spiklo doslova všechno. Člověk se k ní chová jak prase, když ji bezohledně drancuje na mnoho způsobů, a také vznik nového života jde důrazně proti přírodním zvyklostem. Způsobem nevídaným, který nic dobrého do budoucna nepřinese.
Já vám taky oznámím novinku – jsem v březí – už třetí měsíc (brutálně teď ulítávám na šťovíku, no jo, změna chutí), čekám kůzlátko a otcem je medvěd ze středního Slovenska. Víc konkrétnější o taťkovi být nechci a nemohu, neb po něm jdou místní odstřelovači. Sice ještě nevím, kde budeme bydlet, chlívky pro novomanžele se nestaví, uvidíme, ale každopádně jsem šťastný, že jsem po několika marných pokusech zabřeznul. Jak pravil aforista a básník Ivan Fontana: »Svět je naruby už tak dávno, že jej všichni mají za líc.« A nás za debily…, budou jednou mít generace přespřespřespříští… Možná ještě o jedno »přes« budoucnější… Ale budou.
Martin Kalous