To druhé je Jozef čínsky. Síkela. Slovensko-maďarský rodák z českých Rokycan. Jako ministr průmyslu a obchodu ve Fialově vládě »zazářil« výrokem: »Umím si představit, že při definici malých a středních firem budeme asi umět v rámci sporných limitů přimhouřit oko. Já všem velkým doporučuji, tvařte se jako malé a střední, alespoň na přechodnou dobu.«
Tato citace pochází ze začátku října 2022, resp. ze setkání se zástupci podnikatelů na Sněmu Svazu průmyslu a obchodu, kde se podnikatelská komunita bouřila proti drahým energiím, takto že na schválený vládní cenový strop stejně nedosáhnou.
Síkela ministroval do prosince 2024, kdy byl jmenován evropským komisařem pro mezinárodní partnerství. Od té doby mně takříkajíc sešel z očí, ale bohužel nikoli navždy. Připomenul mi ho zase opět Seznam, který mu dal prostor, aby si mohl zalumpačit v duchu té výše doporučované přetvářky malé/střední firmy. Síkela se odvolává na svůj rozhovor, jenž nedávno poskytl švédskému deníku Svenska Dagbladet.
Už titulek napovídá, oč půjde: Evropa versus Čína: Global Gateway jako strategická odpověď. Zase kop do Číny. Cituji pár Síkelových mouder:
»…popisuji, proč je evropská strategie Global Gateway lepší nabídkou pro naše partnery než spolupráce s Čínou. Lze to vnímat jako souboj o globální dominanci. Global Gateway, hlavní investiční iniciativa Evropské unie, bývá často popisována jako evropská odpověď na čínský megaplán Pásmo a stezka (BRI), který po celém světě podporuje rozsáhlé infrastrukturní projekty.«
»Mezi dosud spuštěné projekty patří například rozšíření přístavu v Senegalu nebo rozvoj lokálních elektrických sítí na Madagaskaru. Cílem je propagovat Evropu, evropský průmysl a evropské hodnoty.«
Co z tohoto asi může vzejít, když víme, jak se západní Evropa v minulosti chovala na černém kontinentu coby kolonizátor. Třeba zrovna o Senegalu by Macronovi předci mohli vyprávět, jakých zvěrstev se tam dopouštěli, atd. Chápu Síkelova slova, že Global Gateway je pro bruselské představitele lepší než spolupráce s Čínou. Ovšem lepší nikoli pro africké partnery – toto Síkela pokrytecky už nezmiňuje – ale pro loupeživé zisky Bruselu, na které by při obchodním partnerství s Čínou Evropská unie samozřejmě nedosáhla. Proto Síkela říká Číně jasné NE. Přesně v duchu onoho výroku, když velkým firmám radil, aby se tvářily jako střední a malé a dosáhly tak na cenová zvýhodnění elektrické energie.
»A proč by se evropské firmy vůbec měly zajímat o investice v chudších zemích?« ptá se řečnicky pan eurokomisař. »Musíme si uvědomit, že evropská konkurenceschopnost se bude odvíjet i od našich aktivit v zahraničí – Asii, Latinské Americe, a především v Africe. Musíme si zde vytvářet vhodné příležitosti proaktivně,« filosofuje Síkela.
To pohádka o Červené Karkulce je reálnější. On si totiž Jožka neuvědomuje, nebo nesmí uvědomovat, že ony zahraniční (kontinentální) lokality, v nichž chce učinit Evropu konkurenceschopnou, jsou více méně již rozebrané, karty jsou rozdané – zejména BRISC tu hraje prim, a tudíž že pro Evropu, notabene kontinent s velmi omezenou atraktivní nabídkou čehokoli, tu skoro už není místo. Navíc třeba Afrika, obecně řečeno, o Evropu vůbec nestojí, zejména po neblahých zkušenostech z časů kolonizace. BRISC v čele s Čínou a Ruskem – toto je obchodní společenství, která dnes vládne Africe, Asii a Latinské Americe. Kde a kam tu chce Síkela vpasovat Evropu, vážně nevím.
V závěru chci panu eurokomisaři Síkelovi připomenout pár faktů a údajů, které zazněly v říjnu 2023 během diskuse u kulatého stolu na téma »10 let iniciativy Pásmo a stezka (BRI)« uspořádané v Praze Česko-čínskou smíšenou průmyslovou a obchodní komorou.
iportal24.cz přinesl z jednání obsáhlou reportáž. S úvodním projevem vystoupil zástupce China Radio International (CRI) Pan Zhang – cituji: »K červnu 2023 podepsalo 152 zemí a 32 mezinárodních organizací více než 200 dokumentů o společném budování Pásma a stezky. Míra skutečné spolupráce se značně liší, patří sem vysokorychlostní železnice Jakarta-Bandung v Indonésii, železnice Budapešť-Bělehrad v Maďarsku a Srbsku, železnice Čína-Laos, železnice Addis Abeba-Džibutsko a železnice Mombasa-Nairobi se standardním rozchodem a další. … Čína jako největší rozvojová země a jedna z členských zemí globálního Jihu spolupracuje s 20 mezinárodními organizacemi. Realizovala více než 130 projektů v přibližně 60 zemích, které pomohly více než 30 milionům lidí v Etiopii, Pákistánu, Nigérii a dalších zemích řešit problémy v oblasti zmírňování chudoby, potravinové bezpečnosti, boje proti nemocem, změně klimatu atd. Podle Světové banky přinese iniciativa Pásmo a stezka do roku 2030 lidem každoročně prospěch v hodnotě 1,6 bilionu USD.«
Předseda představenstva Česko-čínské smíšené obchodní a průmyslové komory Vojtěch Filip u zmíněného kulatého stolu doplnil, že… »Čínská lidová republika je světový hráč s mnoha patenty v této oblasti. Ti, kteří spolupracují, jsou nositeli realizace nového pokroku v dělbě práce«. Tedy pravým opakem Global Gateway, která není de facto ničím jiným, než zoufalým a skrytým pokusem o novodobou kolonizaci s cílem ukrást, co ještě ukrást lze. Pane eurokomisaři, naučte se psát vaše jméno čínsky, jiná cesta k prosperující Evropě totiž nevede.
Dušan Sedlák