Jednota anebo hloupost?

Ve své Válce s mloky Karel Čapek napsal velmi poučná slova. Ocitujme si je: »…vymysleli jsme mravní řád, lidská práva, smlouvy, zákony, rovnost, humanitu a kdeco, vytvořili jsme fikci lidstva, které zahrnuje nás i ty ‚druhé‘ v jakési pomyslné vyšší jednotě. Jaký osudný omyl! Postavili jsme mravní zákon nad zákon biologický. Porušili jsme veliký přírodní předpoklad veškeré pospolitosti: že jenom homogenní společnost může být společností šťastnou. A toto dosažitelné blaho jsme obětovali velikému, ale nemožnému snu: vytvořit jedno lidstvo a jeden řád ze všech lidí, národů, tříd a úrovní. Byla to velkodušná hloupost.«

Vzpomněl jsem si na tato slova, když jsem si přečetl před několika dny myšlenky ministra Ivana Bartoše (Piráti) zveřejněná jím samým. Cituji: »Miloš Zeman, Andrej Babiš nebo Tomio Okamura postavili svou politiku na rozdělení společnosti, štvaní jedněch proti druhým a strašení. To sice může nabrat laciné populistickém body, z dlouhodobého hlediska to ale škodí celé zemi. My jsme se proto zavázali, že budeme politiku dělat jinak…« Přečetli-li jste slova Karla Čapka a Ivana Bartoše do konce, pochopili jste, proč Čapek napsal poslední větu – Byla to velkodušná hloupost. V jeho »Mlocích« myšlenka byla dokonána, z tweetu Ivana Bartoše vyplývá, že dnešní vládní pětikoalice, zřejmě pod velkým vlivem jeho Pirátů, usiluje o naplnění výše zmíněné myšlenky. Cílem je jeden názor, a aby ten se docílil, budou využity pravděpodobně všechny páky, které státní moc má k dispozici.

Povede-li se velkolepý záměr, pak žádný desperát nebude vědět, zda jsme muž i žena, kolik let nám je a zda třeba nemáme vysokoškolský titul. A protože žádná instituce nesmí bez vašeho souhlasu vydat své informace o vás, pak nevzdělaný ministr zahraničí nebude moci být kritizován za své nevzdělání. Budeme najednou v tomto ohledu jednotní.

Povede-li se tento záměr, pak jako národ půjdeme za praporem války krytým lží o lidských právech, svobodě, demokracii a třeba nedotknutelnosti hranic kamkoli ve světě, i když tamní boj se nás vůbec netýká, a přitom se budeme cítit vyvoleným národem světa. To tu ovšem už bylo, jenže tehdy se za vyvolence hlásal velký lidský kmen a strašně narazil. Dnes pak prapor jednoty pozvedlo veliké kapitálové centrum, takže budeme nebo už jsme vlastně jeho průzkumným oddílem. Bude to znamenat, nebo už to znamená, utahování opasků doma. Jednotným pod válečnými prapory a příkladem pro ostatní doposud váhající.

Abychom tu jednotu dosáhli, budeme muset nepokojné subjekty, které se slovem nenechaly přesvědčit nebo ještě nekapitulovaly na své přesvědčení, nějak k jednotě donutit. Nestačí-li denní dávky jedu mainstreamových médií, přijde represe. Napřed jen omezující některé svobody a práva, pak, jestliže tu stále bude skupina odpůrců bránící »úplné jednotě národa«, bude následovat patřičný tlak, který má státní moc k dispozici. Bude totiž třeba oddělit »nezralé ovoce« od zralého. Jen způsoby, jak toho dosáhnout, bude třeba uzákonit. Nevím, jaké budou zvoleny, ale jistě ty nejúčinnější. Pak teprve zavládne »Jednota« a černě ohraničený kruh, v němž bude černá větrem napnutá vlajka, ovládne české moře, tedy český internet. Pro připomenutí, jde mně o logo strany pana Bartoše, jež už dnes hlásá jednotný názor našeho národa zpevněný bratrským spojením s ostatními pěti spoludemokraty. Pak i náš národ jednotně zavedeme do hlubin evropského přístaviště a zbavíme ho nánosu bahna, které sem zanesly minulé věky.

Prosím, abych k onomu jednotnému myšlení nebyl počítán. Tam, kde jsem výše psal slovo »jsme«, vpisuji zápor. A nejsem sám, bude nás čím dál víc, i když od mateřských škol naši potomci vstřebávají svou pirátskou ideologii a vše, co se poněkud liší od oficiálního názoru, musí už nyní pryč. Včetně učitelů. Umlčeno, zničeno. Mene, tekel.

Jsem stoupenec Čapkova pojetí. Myslícího člověka nelze vehnat do jednotné kazajky. Zatím je v útlumu, ale časem prozří, i když ti Bartošové a jejich kumpáni nadělají mnoho škod a budou je skrývat různými bohulibými důvody či lidsko-právním balastem, jenž oklestí pravá lidská práva na to, co oni budou chtít. Zatím už zdárně rozdělují společnost. Důchodce od většiny ostatních, majetné od nemajetných (co jiného je řízená inflace anebo její ponechání samovolnému vývoji?), toužící po míru od válkychtivých, neustále rozdmychávajících oheň? Společnost se může vyvíjet dopředu jen bojem protikladů, názorovými střety, kdy vyhrává ten, jenž předloží více argumentů. Bartošovská jednota je pro mne krok zpátky. Až kam, nechci ani domyslet. Nejsem Karel Čapek a nesahám mu ani po kolena. Jeho »Mloky« jsem přečetl a beru je jako varování…

Jaroslav Kojzar