Jsou písničky, s jejichž textem se ztotožníte tak, že máte dokonce i pocit, že je o vás. Mně se to stalo u kultovní písně kapely Team.
Jeden kabát mám už niekoľko zím
Proti vetru stále chodievam s ním
Má pár dier, mám ho však rád
Nemusel som ho prevracať
Jednu kožu nosím už stovky dní
Možno že som trochu viac zjazvený
Vpísane to nožom mám
Že s kožou na trh chodievam
Jednu tvár som získal po rodičoch
Je v nej radosť, smútok, hnev, všeličo
Na čele pár ostrých čiar
Nestratím dúfam svoju tvár
Pak jsou písničky, se kterými se také ztotožníte, ale víte, že určitě nejsou o vás, protože tam mnohé nehraje a nesouhlasí, ale to základní motto tam je. Takovou je třeba megahit od Karla Gotta:
Zůstanu svůj, a tónům stále náležím.
Zůstanu svůj, na tom mi nejvíc záleží.
Zůstanu svůj, ať různé vládly styly.
Zůstanu svůj, mé písně nešidily.
Zůstanu svůj, a o nic víc mi neběží…
Pak jsou písničky, které jste dlouho neznali, a pak se o nich dozvíte velice zajímavý příběh. Jednak se vám líbí text, a přestože ji složil někdo, koho jste do té doby vůbec neznali, máte pocit, že on musel znát vás:
Keď Ti pozriem do očí,
tak vždy v nich seba vidím.
Lesy modrých jabloní
sú zalievané svetlom.
V noci, keď si so mnou,
dobre vieš, čo k Tebe cítim
vždy, keď dvaja splynú v jedno,
raj sa zmení v peklo.
Nemožem žiť s tymi,
ktorý nepočujú stony,
ostávajú hluchý,
aj keď nariekajú zvony.
Ku šťastiu sú nepotrebné
prepychové domy.
Jedno telo, jedna duša,
niesme ako oni.
Nosím stále staré džíny,
ležím v tráve po pás.
Každý píše vlastný príbeh
a my dvaja o nás.
Vždy, keď s Tebou, láska, snívam,
pozerám ku hviezdám.
Našich tajných snov a plánov,
tých sa nikdy nevzdám.
Pamatám sa na to ráno v deň,
keď som ťa videl.
Každý člověk na planéte
má svoj vlastný údel,
ten náš, drahá, ten je jasný,
poviem jednou vetou.
Milovať sa ako blázni,
ako deti kvetou.
A ten zajímavý příběh? Představte si, že tato píseň je nasazena do jedné televizní hitparády. Pokud by se jí podařilo šestkrát postoupit do dalšího týdne, dostala by se do finále. Ale po pátém postupu byla stažena. Ptáte se proč? Kvůli textu to určitě nebylo, to vědí všichni, kteří píseň znají, nebo si jenom ten text přečetli. Důvodem spíš bylo, kdo ji zpívá, než o čem je. Nemám pravdu, Pepo?
A tak nakonec platí slova další písně, tentokrát od Ready Kirken:
Nosím černý brejle,
Protože mi nejde
Chránit svoji duši,
Která něco tuší.
Z okolností zdá se,
že nepřichází zase
To co jsem si přál,
Tak budu čekat dál.
Ať mi někdo odpoví,
Proč přišlo tohle období.
Tak náhlá změna trasy
Má skrytej význam asi…
Zbyšek Kupský